Vědci objevili v krvi chřestýšů protein, který desetkrát zvyšuje účinnost antivenoma

Vědecký tým z University of Maryland objevil v krvi chřestýšů nový typ antivenomu, který by mohl výrazně zlepšit léčbu hadích uštknutí po celém světě. Podle studie publikované 8. září 2026 v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences je nová látka přibližně desetkrát účinnější než současné komerční protijedy.

Výzkum vedl Sean B. Carroll, profesor biologie na University of Maryland, jehož tým se zaměřil na to, jak samotní chřestýši dokážou přežít vlastní jed nebo jed jiných jedovatých hadů. Ukázalo se, že klíčovou roli hraje kombinace toxin-blokujících proteinů přítomných v krvi těchto plazů, která dokáže neutralizovat jedy hned několika nebezpečných hadích druhů.

Vědci při analýze identifikovali protein s označením FETUA-3, který blokuje aktivitu velkého množství toxinů obsažených v jedu chřestýšů. Podle autorů studie ale nejde jen o samotný protein – ukázalo se, že teprve kombinace několika proteinů z rodiny FETUA poskytuje výrazně silnější a spolehlivější ochranu, než jaké dosahují jednotlivé proteiny samostatně. Tento synergický efekt je podle badatelů klíčem k vyšší účinnosti nového antivenomu oproti stávajícím přípravkům, které se v klinické praxi používají již desítky let.

Objev má potenciálně velký význam z hlediska globálního zdraví. Světová zdravotnická organizace odhaduje, že hadí kousnutí každoročně po celém světě zabijí mezi 80 000 a 140 000 lidmi, přičemž mnoho dalších obětí zůstává trvale zmrzačeno nebo postiženo. Existující antivenomy přitom často trpí omezenou účinností, vysokou cenou a nutností specifikovat je podle konkrétního druhu hada, což komplikuje léčbu zejména v odlehlých oblastech s omezeným přístupem ke zdravotní péči.

Výzkum byl financován Howard Hughes Medical Institute a Viper Resource Center v rámci grantu s označením P40OD01960-22. Právě Viper Resource Center, které se specializuje na chov a výzkum jedovatých hadů, poskytlo týmu přístup k biologickému materiálu potřebnému pro analýzu.

Přestože objev vzbuzuje naděje na zlepšení léčby hadích uštknutí u lidí, autoři studie upozorňují, že cesta k širokému klinickému využití bude ještě dlouhá. Než se nový antivenom dostane k pacientům, čeká jej řada dalších testů bezpečnosti a účinnosti. Podle vědců se proto očekává, že první komerční aplikace nové látky se objeví spíše v oblasti veterinární medicíny, kde jsou regulační požadavky obvykle méně přísné a testování rychlejší. Veterináři by tak mohli nový antivenom využívat například při léčbě psů, koní nebo jiných domácích a hospodářských zvířat, která jsou hadím uštknutím ohrožena stejně jako lidé.

Objev proteinů rodiny FETUA a jejich synergického působení otevírá podle vědců i širší otázky týkající se toho, jak se hadi obecně vyvinuli, aby dokázali přežít expozici smrtelně jedovatým látkám. Pochopení těchto mechanismů by mohlo v budoucnu pomoci i při vývoji dalších léčiv, nejen protijedů, ale případně i přípravků cílených na jiné typy toxinů či bílkovinných interakcí v organismu.

Odborníci na tropickou medicínu dlouhodobě upozorňují, že hadí uštknutí patří mezi tzv. opomíjené tropické nemoci, kterým se nedostává tolik pozornosti a finančních prostředků jako jiným globálním zdravotním hrozbám, přestože počet obětí je srovnatelný s jinými závažnými onemocněními. Nový objev z University of Maryland by tak mohl přispět nejen k vývoji účinnějších léčebných postupů, ale také k obnovení zájmu o výzkum v této oblasti.

Vědecký tým plánuje v dalších fázích výzkumu podrobněji zkoumat mechanismus účinku proteinů FETUA a jejich možné kombinace tak, aby bylo možné vyvinout stabilní a cenově dostupný přípravek vhodný pro masovou výrobu. Zda a kdy se nový antivenom dostane do klinických studií u lidí, zatím není jasné, nicméně vědci považují dosavadní výsledky za slibný krok směrem k účinnější léčbě jednoho z nejzávažnějších a přitom stále nedostatečně řešených globálních zdravotních problémů.