Vědci díky niklovým izotopům zjistili, že dinosaury vyhubil vzácný karbonový chondrit

Nová studie publikovaná ve vědeckém časopise Science Advances přináší přesnější odpověď na otázku, jaký typ vesmírného tělesa před přibližně 65 miliony let ukončil éru dinosaurů. Autoři práce, mezi nimiž figuruje i profesor Philippe Claeys, na základě analýzy niklových izotopů z usazenin pocházejících z období přechodu křídy a paleogénu dospěli k závěru, že impaktor, který dopadl na Yucatánský poloostrov v dnešním Mexiku, patřil ke vzácné skupině meteoritů označované jako karbonové chondrity typu CO.

Zpráva o výzkumu, kterou 17. července 2026 zveřejnil Enrico de Lazaro, popisuje, že tělesa tohoto typu tvoří jen zhruba 5 procent ze všech dosud zkoumaných meteoritů, které kdy na Zemi dopadly. Jde tedy o poměrně neobvyklý materiál, jehož identifikace vědcům pomáhá lépe pochopit původ a složení tělesa, které způsobilo jedno z nejvýznamnějších hromadných vymírání v historii planety.

Podle odhadů měl impaktor v průměru přibližně 10 až 15 kilometrů a do zemského povrchu narazil rychlostí odhadovanou na 64 000 kilometrů za hodinu. Náraz takové síly vyvolal celosvětové klimatické změny, které vedly k vyhynutí většiny druhů dinosaurů a mnoha dalších organismů. Místo dopadu, krátér Chicxulub na Yucatánském poloostrově, je vědcům dobře známé už several desetiletí, dosavadní výzkumy se ale soustředily především na následky srážky, nikoli na přesné určení, z jakého typu tělesa impaktor pocházel.

Právě analýza niklových izotopů umožnila týmu vědců tuto mezeru zaplnit. Chemické stopy zachované v horninových vrstvách z doby dopadu totiž nesou charakteristický izotopový podpis, který lze porovnat se známým složením různých typů meteoritů. Díky tomu se podařilo prokázat shodu s karbonovými chondrity typu CO – tělesy, která se svým složením výrazně liší od většiny meteoritů běžně nalézaných na Zemi.

„CO chondrites are definitely not like the typical meteors you find in museum collections,“ uvedl k výsledkům výzkumu profesor Philippe Claeys. Jeho slova naznačují, že těleso, které ukončilo vládu dinosaurů, patřilo mezi méně obvyklé návštěvníky ze vzdálených částí sluneční soustavy.

Karbonové chondrity jsou považovány za jedny z nejstarších a chemicky nejpůvodnějších hmot ve sluneční soustavě, obsahují totiž látky, které se od jejího vzniku téměř nezměnily. Jejich vzácný výskyt mezi meteority dopadajícími na Zemi činí z chicxulubského impaktoru o to zajímavější objekt zkoumání – šlo o setkání s tělesem, které se svým původem i složením liší od naprosté většiny vesmírného materiálu, jenž naši planetu za miliony let zasáhl.

Výsledky studie zároveň otevírají prostor pro další otázky týkající se toho, odkud přesně těleso mohlo pocházet a jakou dráhou se dostalo do blízkosti Země. Vědci se domnívají, že podobné analýzy izotopového složení by mohly v budoucnu pomoci identifikovat i původ dalších starověkých impaktů, jejichž stopy jsou dodnes patrné v geologickém záznamu naší planety.

Objev tak doplňuje mozaiku poznatků o události, která je považována za jednu z nejdůležitějších v historii života na Zemi. Vymírání na konci křídy, které je někdy označováno zkratkou K-Pg, zasáhlo nejen dinosaury