Studie ze Stanfordu: imunitní buňky z krve pronikají do mozku už od středního věku

Vědci ze Stanfordovy univerzity zveřejnili 14. srpna 2026 v časopise Nature studii, která zásadně mění dosavadní pohled na fungování lidského mozku. Podle nového výzkumu imunitní buňky z krve vstupují do stárnoucího mozku už od středního věku, a to v mnohem větší míře, než se dosud předpokládalo.

Na studii se podíleli Julia Belk, Siddhartha Jaiswal, Howard Chang a Jody Hooper. Výzkum byl podpořen iniciativou Knight Initiative for Brain Resilience, zaměřenou na podporu odolnosti mozku vůči stárnutí a nemocem.

Vědci se ve své práci soustředili na srovnání DNA imunitních buněk pocházejících z krve a z mozkové tkáně. Díky této analýze zjistili, že imunitní buňky, které původně kolují v krevním řečišti, dokážou proniknout do mozku a tam se proměnit v mikroglie – buňky, které slouží jako hlavní imunitní obrana centrálního nervového systému a podílejí se na odstraňování poškozených neuronů či škodlivých látek.

„Myslíme si, že mozek je uzavřený systém, ale zjistili jsme, že do něj vstupuje mnoho imunitních buněk během stárnutí,“ uvedla Julia Belk, jedna z hlavních autorek studie.

Toto zjištění zpochybňuje dlouho zastávanou představu, že mozek je díky tzv. hematoencefalické bariéře prakticky izolovaný od zbytku imunitního systému těla. Podle nových poznatků mozek naopak zůstává po celý život propojen s imunitním systémem těla a buňky z krve se do něj dostávají průběžně, nikoli pouze v důsledku nemoci či zranění.

Výzkumný tým se domnívá, že tento proces má přímý vliv na zdraví mozku a může souviset s rizikem vzniku neurologických onemocnění spojených se stárnutím, jako jsou neurodegenerativní choroby. Pokud imunitní buňky z těla skutečně ovlivňují stav mozkové tkáně, otevírá to podle vědců zcela nové možnosti, jak k těmto onemocněním přistupovat – nikoli pouze léčbou mozku samotného, ale i cíleným ovlivňováním imunitního systému v celém těle.

Autoři studie zdůrazňují, že jejich zjištění mohou mít dlouhodobý dopad na vývoj nových terapií. Pokud se podaří lépe pochopit, jak a proč imunitní buňky do mozku pronikají a jak se tam mění na mikroglie, mohlo by to vést k vývoji léčebných postupů, které by dokázaly tento proces regulovat – například zpomalit nežádoucí zánětlivé reakce nebo naopak podpořit ochranné mechanismy mozku.

Vědecký tým plánuje na zjištění navázat dalším výzkumem, který by měl podrobněji popsat mechanismy, jimiž imunitní buňky do mozku vstupují, a jejich konkrétní roli při vzniku a průběhu neurologických onemocnění. Studie tak představuje důležitý krok k pochopení vztahu mezi imunitním systémem a stárnutím mozku, který by mohl v budoucnu ovlivnit směřování výzkumu v oblasti neurologie i imunologie.