V Atlantiku u Grónska se voda ochlazuje, zatímco oceány se oteplují

V severním Atlantiku jižně a jihovýchodně od Grónska se táhne oblast, která jde proti celosvětovému trendu. Zatímco většina oceánských vod se v posledních desetiletích otepluje, tady se voda naopak ochlazuje. Vědci tomuto místu říkají „cold blob“, česky zhruba „studená skvrna“. Podle dostupných údajů zaujímá přibližně 965 000 čtverečních mil, tedy asi 2,5 milionu kilometrů čtverečních, což je plocha několikanásobně větší než rozloha České republiky.

Ochlazení není nijak dramatické, ale na poměry oceánu je pozoruhodné. Teplota povrchové vody tu za poslední století klesla až o 1,8 stupně Fahrenheita, což odpovídá přibližně jednomu stupni Celsia. Právě ve srovnání s okolím je ten údaj výmluvný. Ostatní oceánské vody se ve stejném období oteplovaly, takže studená skvrna na teplotních mapách výrazně vyniká jako izolovaný chladný ostrov uprostřed otepleného prostředí.

Pro klimatology je oblast zajímavá hlavně kvůli své možné souvislosti s oceánským prouděním. Podle dostupných informací dávají vědci teploty v této části Atlantiku do souvislosti se silou hlavního oceánského proudu. Jde o systém, který přenáší teplou vodu z nižších zeměpisných šířek směrem k severu a studenou vodu zpět do hloubky a k jihu. Pokud takový proud slábne, přenáší do severních oblastí méně tepla a povrchová voda v dotčené oblasti se může ochlazovat. Studená skvrna se tak často považuje za jakýsi ukazatel stavu tohoto oběhu.

Je důležité říct, co z dostupných údajů vyplývá a co nikoli. Víme, kde se oblast nachází, jak je velká a jak moc se za sto let ochladila. Víme také, že vědci její teploty spojují se silou hlavního oceánského proudu. Nelze z toho však vyvozovat konkrétní předpovědi ohledně počasí v Evropě či jinde ani přesné termíny případných změn. Takové závěry by přesahovaly to, co je z uvedených faktů možné doložit.

Přesto je studená skvrna dobrou připomínkou toho, že globální oteplování se neprojevuje všude stejně. Průměrné teploty planety rostou, ale jednotlivé regiony se mohou chovat odlišně, někdy i opačně, než by laik čekal. Oceán je navíc obrovský a pomalý systém, v němž se změny šíří po desetiletí a staletí a v němž se mísí vliv proudů, větrů, tání ledu a rozdílů ve slanosti vody. Jedno ochlazené místo na mapě proto neznamená, že by se klima přestávalo oteplovat, ale spíše to, že odpověď oceánu na změny je složitá a nerovnoměrná.

Pozorování z oblasti jižně od Grónska tak zůstávají pro klimatology cenným vodítkem. Sledování teplot povrchové vody v čase umožňuje odhadovat, jak se mění oceánský oběh, a ten patří k základním prvkům, které ovlivňují podnebí severní polokoule. Studená skvrna s rozlohou 2,5 milionu kilometrů čtverečních je pak jedním z nejnápadnějších příkladů toho, že i v oteplující se planetě existují místa, kde voda za poslední století chladne.