Vědci objevili na jižním pólu Saturnu obří desetiúhelníkový útvar mraků

Vědci popsali dosud neznámý geometrický útvar v atmosféře Saturnu – desetistrannou strukturu mraků obklopující jižní pól planety. Studii, kterou vede planetární vědec Agustin Sanchez-Lavega z Univerzity Baskické země ve španělském Bilbau, publikoval 2. září 2026 časopis Science Advances.

Podle autorů má takzvaný decagon průměr přibližně 104 250 mil (167 820 kilometrů), přičemž každá z jeho deseti stran měří zhruba 10 425 mil (16 782 kilometrů). Jde o rozměry, které řadu odborníků překvapily – útvar je natolik rozlehlý, že by se do něj vešlo několik planet velikosti Země.

Objev navazuje na dřívější pozorování severního pólu Saturnu, kde vědci už v roce 1988 identifikovali podobný, ale šestiúhelníkový útvar zvaný hexagon. Ten se od té doby stal jedním z nejznámějších a nejvíce zkoumaných jevů v atmosférách planet sluneční soustavy. Existence obdobné, byť odlišně tvarované struktury i na opačném pólu planety naznačuje, že podobné geometrické útvary mohou být v atmosféře Saturnu trvalejším a možná i běžnějším jevem, než se dosud předpokládalo.

Desetistranný útvar na jižním pólu poprvé zachytil Hubbleův vesmírný teleskop v roce 2023, snímky následně posloužily jako základ pro podrobnější analýzu. Vědci se při zkoumání zaměřili na strukturu mraků, výskyt atmosférických mlh, proudění větrů a rozložení teplot v oblasti decagonu, aby lépe pochopili mechanismy, které stojí za jeho vznikem a udržováním.

Z pozorování vyplynulo, že decagon se neotáčí náhodně ani chaoticky, ale drží pevný tvar a pohybuje se kolem planety v pravidelném cyklu – jeden oběh trvá přibližně 800 dní. Tato stabilita je podle autorů studie klíčovým poznatkem, protože naznačuje, že útvar je výsledkem uspořádaného proudění v atmosféře, nikoli dočasné nebo náhodné anomálie.

Podobně jako v případě severního hexagonu jde pravděpodobně o projev takzvané planetární vlny, tedy stabilního proudění v atmosféře, které vzniká za specifických podmínek proudění vzduchu na rotující planetě. Zatímco severní hexagon byl v posledních desetiletích podrobně zdokumentován díky misi Cassini, jižní decagon zůstával mnohem hůře prozkoumaný, mimo jiné kvůli tomu, že jižní pól Saturnu byl po dlouhou dobu odvrácen od pozorovacích nástrojů na Zemi i z oběžné dráhy.

Vědci nyní věří, že srovnání obou útvarů – šestiúhelníku na severu a desetiúhelníku na jihu – může pomoci lépe pochopit obecné zákonitosti atmosférické dynamiky na plynných obrech. Rozdílný počet stran u obou struktur zároveň otevírá otázku, proč se na severní a jižní polokouli Saturnu vytvořily odlišné geometrické tvary, přestože jde v podstatě o stejný typ planetárního jevu.

Autoři studie zdůrazňují, že další pozorování, ideálně v dlouhodobém horizontu a s využitím různých přístrojů, budou nezbytná k tomu, aby se potvrdilo, zda je decagon stejně stabilní a dlouhotrvající jako severní hexagon, který astronomové sledují už déle než tři desetiletí. Zatím totiž chybí dostatek dat k tomu, aby bylo možné s jistotou určit, jak dlouho již jižní útvar existuje a zda se jeho tvar či rozměry v čase nemění.

Objev desetistranné struktury na jižním pólu Saturnu tak podle vědců rozšiřuje dosavadní poznání o atmosférických jevech na obřích planetách a potvrzuje, že sluneční soustava stále skrývá překvapivé a dosud nepopsané fenomény, byť se týkají planety, kterou lidstvo zkoumá už po staletí.