Trumpova administrativa zrušila financování zprávy Arctic Report Card o klimatu v Arktidě

Trumpova administrativa zrušila financování pro Arctic Report Card, každoroční zprávu dokumentující stav klimatu v Arktidě, oznámila 10. srpna 2026. Rozhodnutí přichází v roce, kdy zpráva měla oslavit 20. výročí své existence, a vyvolalo vlnu znepokojení mezi vědci i veřejností na sociálních sítích.

Arctic Report Card po dvě desetiletí shromažďovala data od desítek vědců z celého světa a poskytovala ucelený přehled o tání mořského ledu, teplotách, sněhové pokrývce a dalších klimatických jevech v arktické oblasti. Zpráva byla využívána nejen akademickou obcí, ale i vládními institucemi a médii jako spolehlivý zdroj informací o rychlosti klimatických změn na severu planety.

Klimatolog Zack Labe na zrušení financování reagoval slovy, že ztráta Arctic Report Card by byla významná nejen pro vědeckou komunitu, ale také pro rozhodovací činitele a veřejnost. Podle něj by zánik zprávy znamenal citelnou mezeru v dlouhodobém sledování arktického klimatu, které se v posledních letech mění rychleji než kterákoli jiná oblast planety.

Poslední vydání zprávy přinesla znepokojivá zjištění. V roce 2025 zaznamenala Arktida nejnižší maximální rozsah mořského ledu za posledních 47 let. O rok dříve, v roce 2024, autoři zprávy popsali nástup takzvaného nového režimu rychlých klimatických změn, který podle nich naznačuje, že dosavadní vzorce chování arktického klimatu se zásadně mění. Zpráva z roku 2023 pak zdokumentovala nejvyšší letní teploty a rekordně nízký sněhový pokryv v Severní Americe za dobu měření.

Zrušení financování Arctic Report Card není izolovaným krokem. Podle dostupných informací dochází pod současnou administrativou k výraznému omezování rozpočtů pro vědecké instituce a k propouštění ve výzkumné komunitě. Mezi dalšími kroky se objevily i pokusy o rozpuštění Národního centra pro atmosférický výzkum a Národní vědecké rady, což podle kritiků svědčí o systematickém oslabování vědecké infrastruktury zabývající se klimatem a atmosférickými jevy.

Vědci upozorňují, že bez stabilního financování hrozí, že se zpráva stane pro veřejnost nedostupnou, případně že bude její vydávání zcela ukončeno. To by podle odborníků vytvořilo významnou mezeru v dlouhodobé dokumentaci změn klimatu v Arktidě, oblasti, která se otepluje podstatně rychleji než zbytek světa a jejíž proměny mají dopad na globální klimatický systém, hladinu moří i počasí ve vzdálenějších regionech.

Reakce na zrušení financování se objevily zejména na sociálních sítích, kde vědci i členové veřejnosti vyjadřovali obavy z dlouhodobých dopadů takového rozhodnutí. Kritici poukazují na to, že ztráta kontinuity dat, která se sbírala dvacet let, může výzkum arktického klimatu zpomalit na mnoho let dopředu, protože obnovení přerušených monitorovacích programů bývá nákladné a časově náročné.

Zástupci vědecké komunity zdůrazňují, že Arctic Report Card sloužila jako jeden z mála volně dostupných a srozumitelných zdrojů informací o stavu Arktidy, který byl určen nejen odborníkům, ale i široké veřejnosti a tvůrcům politik. Bez podobné zprávy by podle nich bylo obtížnější sledovat, jak se region vyvíjí, a reagovat na rizika spojená s táním ledu, změnami mořských proudů či dopady na místní komunity a ekosystémy.

Zatím není jasné, zda se financování Arctic Report Card podaří obnovit z jiných zdrojů, případně zda výzkumné instituce najdou alternativní způsob, jak v dokumentaci arktického klimatu pokračovat. Vzhledem k rozsahu škrtů napříč vědeckými agenturami v USA však panuje obava, že podobný osud může postihnout i další dlouhodobé monitorovací programy zaměřené na klima.