Pacienti s transplantovanou prasečí ledvinou přešli na lidský orgán po roce bez dialýzy

Dva pacienti, kterým lékaři v NYU Langone Health transplantovali geneticky upravené ledviny prasat, nyní úspěšně přešli na lidské orgány. Zákrok proběhl 3. září 2026 a představuje další krok ve vývoji xenotransplantací – přenosu orgánů mezi odlišnými druhy, v tomto případě z prasete na člověka.

Oba pacienti strávili měsíce na dialýze, než se u nich objevila možnost transplantace prasečí ledviny upravené společností eGenesis. Genetické úpravy mají za cíl snížit riziko odmítnutí orgánu lidským imunitním systémem a zabránit přenosu prasečích virů. Prasečí ledviny sloužily jako dočasné řešení, které pacientům umožnilo přežít období čekání na vhodný lidský orgán, aniž by museli být závislí na pravidelné dialýze.

„Dva z nich mohli strávit většinu roku bez potřeby být připojeni k trubkám,“ uvedli zástupci týmu, který zákrok popsal.

Celý postup ilustruje, jak by xenotransplantace mohly v budoucnu fungovat jako most mezi selháním vlastního orgánu pacienta a nalezením vhodného lidského dárce. Nedostatek lidských orgánů k transplantaci zůstává celosvětovým problémem – tisíce pacientů čekají na seznamech měsíce až roky, a mnozí během čekání zemřou nebo se jejich zdravotní stav natolik zhorší, že transplantace už není možná.

Případ z NYU Langone Health ukazuje, že prasečí orgány mohou dočasně převzít funkci ledvin natolik spolehlivě, že pacienti nemusí podstupovat dialýzu po většinu roku. To je významný posun oproti dřívějším pokusům, kdy xenotransplantované orgány fungovaly jen krátkodobě, řádově týdny až několik měsíců.

Společnost eGenesis se dlouhodobě zaměřuje na genetické úpravy prasat pro účely transplantační medicíny. Cílem je vytvořit orgány, které lidské tělo nebude vnímat jako cizí a nebude je tedy agresivně odmítat. Zároveň je nutné eliminovat riziko, že by s orgánem mohl být přenesen virus specifický pro prasata, který by mohl představovat zdravotní riziko pro příjemce i širší populaci.

Přechod obou pacientů z prasečí ledviny na lidský orgán je považován za úspěch nejen z hlediska funkce samotného xenograftu, ale i z hlediska celkové strategie – tedy využití zvířecího orgánu jako mostu k definitivnímu řešení v podobě lidského transplantátu. Lékaři a výzkumníci sledují, jak dlouho jsou prasečí ledviny schopny plnit svou funkci a jaké komplikace mohou nastat při jejich odstranění a nahrazení lidským orgánem.

Podle odborníků zapojených do výzkumu představuje tento případ důkaz, že xenotransplantace mohou hrát reálnou roli v léčbě pacientů se selháním ledvin, zejména v situacích, kdy je čekací doba na lidský orgán dlouhá a zdravotní stav pacienta se dialýzou dostatečně nestabilizuje.

Xenotransplantace jsou vnímány jako jedna z cest, jak čelit celosvětovému nedostatku orgánů vhodných k transplantaci. Zatímco dříve byly experimenty v této oblasti spíše ojedinělé a krátkodobé, případ dvou pacientů z NYU Langone Health naznačuje, že genetické úpravy prasečích orgánů se posouvají směrem k praktičtějšímu využití v klinické praxi.

Odborníci nicméně zdůrazňují, že jde stále o experimentální léčbu a je třeba dalšího výzkumu, než se xenotransplantace stanou běžnou součástí lékařské praxe. Otázky bezpečnosti, dlouhodobé funkčnosti orgánů i etické aspekty zůstávají předmětem odborné diskuse.

Přesto poslední výsledky z NYU Langone Health posilují naději, že by v budoucnu mohly prasečí orgány sloužit jako standardní přemostění pro pacienty čekající na transplantaci, čímž by se snížila úmrtnost i utrpení spojené s dlouhodobou dialýzou. Společnost eGenesis pokračuje ve vývoji dalších generací geneticky upravených prasat s cílem zvýšit bezpečnost a účinnost těchto orgánů pro lidské pacienty.