Studie: Lidé závislí na AI při základních úkolech snáz vzdávají

Pokud se při řešení základních úkolů příliš opíráte o umělou inteligenci, může vás to připravit o část vlastní vytrvalosti. K tomuto závěru míří nová studie, o které 27. října 2026 informoval web Live Science v textu autorky Kenny Hughes-Castleberry. Článek editovali Laura Mondragón a Keumars Afifi-Sabet.

Podle zjištění studie jsou lidé, kteří se u běžných úloh spoléhají na pomoc AI, častěji ochotni to vzdát, jakmile jim asistent zmizí. Častěji se také potýkají s potížemi, když mají úkol zvládnout bez něj. Výzkum se zaměřil na základní činnosti, například na matematické příklady nebo na porozumění přečtenému textu, tedy na dovednosti, které většina dospělých považuje za samozřejmé.

Autoři práci prezentovali na konferenci 2026 Conference on Language Modeling v San Francisku, která se konala na začátku října. Jde o odborné setkání zaměřené na jazykové modely, takže výsledky zazněly přímo před lidmi, kteří se vývojem podobných nástrojů zabývají.

Studie podle Live Science zachytila také pokles motivace u účastníků, kteří se na umělou inteligenci spoléhali. Tento efekt se navíc prohluboval s postupem času: čím déle lidé s asistentem pracovali, tím méně je úkoly motivovaly. Nejde tedy jen o okamžitou reakci na odebrání pomoci, ale o proměnu přístupu k práci, která se vyvíjí v průběhu používání.

Zjištění zapadá do širší debaty o tom, jak nástroje založené na AI ovlivňují lidské myšlení a chování. Live Science na svých stránkách odkazuje i na související texty, například na článek s titulkem o tom, že stačí deset minut, aby pomoc umělé inteligence podkopala motivaci. Ten však není hlavním tématem zmiňovaného článku a slouží jen jako doplňující čtení. Redakce dále odkazuje na materiály o vztahu AI a kognitivního poklesu, o odhadování takzvaného biologického věku ze selfie pomocí umělé inteligence a o tom, jak sociální sítě ovlivňují chápání zdravotní péče.

Web zároveň oslovil své čtenáře krátkou anketou, v níž se ptá, zda s ústředním závěrem studie souhlasí. Výsledky ankety ani konkrétní čísla z výzkumu však v dostupných podkladech uvedeny nejsou, stejně jako detailní popis metodiky, počet účastníků nebo míra, v jaké se motivace snížila. Zůstává proto otevřené, jak velký je popsaný efekt a zda se projevuje stejně u všech věkových či profesních skupin.

Z toho, co je k dispozici, vyplývá především varování před automatickým spoléháním na asistenty u úkolů, které by člověk zvládl sám. Studie neříká, že by používání AI bylo samo o sobě škodlivé, ale upozorňuje, že pohodlí může mít cenu v podobě menší chuti překonávat obtíže. Pokud se lidé zvyknou, že za ně práci odvede nástroj, při jeho nedostupnosti mohou rychleji ztrácet trpělivost.

Téma má praktický rozměr pro školy, zaměstnavatele i běžné uživatele. Jazykové modely se dnes běžně používají při psaní, učení nebo výpočtech a otázka, kdy pomoc přechází v závislost, se bude nejspíš řešit i nadále. Výsledky prezentované v San Franciscu k ní přidávají další argument, byť zatím jen jako jednu z prací na konferenci, nikoli jako konečné slovo.

Čtenáři, kteří se chtějí s podrobnostmi seznámit, najdou původní text na webu Live Science. Na otázku, zda nás AI dělá línějšími, se tam ale jednoznačná odpověď neobjevuje. Autoři studie spíše naznačují, že vztah mezi pomocí od umělé inteligence a naší vlastní motivací stojí za bližší pozornost a že dlouhodobé dopady zatím nejsou plně zmapované.