Teleskop Jamese Webba objevil v oblasti IC 348 nejlehčí hnědé trpaslíky vůbec

Astronomové pomocí vesmírného dalekohledu Jamese Webba (James Webb Space Telescope) objevili v oblasti IC 348 hnědé trpaslíky s hmotností přibližně dvojnásobnou oproti Jupiteru. Jde o vůbec nejmenší a nejlehčí objekty tohoto typu, které se dosud podařilo v této hvězdné oblasti zaznamenat, a jejich nález potvrzuje, že mimořádně citlivé přístroje observatoře dokážou zachytit objekty na samé hranici toho, co ještě lze klasifikovat jako hnědého trpaslíka.

Hnědí trpaslíci jsou tělesa, která zaujímají zvláštní postavení mezi planetami a hvězdami. Nejsou dostatečně hmotná na to, aby v jejich jádrech probíhala trvalá termonukleární fúze vodíku, jako je tomu u klasických hvězd, přesto jsou obvykle podstatně hmotnější než plynní obři typu Jupiteru. Právě proto se jim často přezdívá „ztroskotané hvězdy“ – vznikají podobným způsobem jako hvězdy, tedy kolapsem a zhroucením mračna plynu a prachu, ale nenashromáždí dostatek hmoty, aby se v nich rozhořela jaderná reakce.

Region IC 348 je součástí hvězdné asociace Perseus a je vědci dlouhodobě sledován jako jedna z oblastí vhodných pro studium vzniku hvězd a substelárních objektů. Nově objevení hnědí trpaslíci s hmotností dvakrát větší než Jupiter patří mezi nejméně hmotné objekty svého druhu, jaké se v tomto regionu podařilo identifikovat.

Klíčovou roli při objevu sehrál dalekohled Jamese Webba, který díky svým infračerveným detektorům dokáže zaznamenat i velmi slabé a chladné objekty, jež by pro starší přístroje zůstaly prakticky neviditelné. Hnědí trpaslíci vyzařují jen málo energie a s postupujícím časem dále chladnou a slábnou, což jejich detekci komplikuje. Infračervené snímky umožňují astronomům odhalit i tělesa na samotné spodní hranici hmotnosti, kterou lze ještě klasifikovat jako hnědého trpaslíka, nikoli již jako planetu.

Objev v oblasti IC 348 má význam pro pochopení toho, jak nízko na hmotnostní stupnici může sahat proces formování hvězd. Vědci se dlouhodobě zajímají o to, kde přesně leží hranice mezi vznikem planety a vznikem hvězdy, respektive substelárního objektu. Nalezení tak lehkých hnědých trpaslíků naznačuje, že procesy vedoucí ke vzniku hvězd mohou probíhat i při extrémně nízkých hmotnostech, blížících se hmotnosti velkých planet.

Podle dostupných informací nebyla k objevu vydána žádná citace zástupců NASA ani autorů výzkumu, takže podrobnosti o metodice pozorování či dalších plánovaných krocích zatím chybí. Nicméně samotný nález potvrzuje schopnosti dalekohledu Jamese Webba, který byl vypuštěn s cílem prozkoumat vesmír v infračerveném spektru a odhalit objekty, jež byly pro předchozí generace teleskopů nedosažitelné.

Region IC 348 je pro astronomy atraktivní i díky své relativní blízkosti a hustotě mladých hvězd, což z něj činí přirozenou laboratoř pro studium raných fází vývoje hvězdných soustav. Díky tomu mohou vědci sledovat, jak se v jednom prostoru vedle sebe formují hvězdy, hnědí trpaslíci i planety, a lépe tak porozumět vzájemným souvislostem mezi těmito procesy.

Objev nejmenších dosud nalezených hnědých trpaslíků v této oblasti tak rozšiřuje katalog známých substelárních objektů a poskytuje další data pro modely vzniku hvězd a planetárních systémů. Astronomové obvykle takové nálezy využívají k porovnání s teoretickými předpověďmi o tom, jaké hmotnosti mohou tělesa vznikající kolapsem mezihvězdného mračna dosahovat, a jak se tato hmotnost promítá do jejich dalšího vývoje, tedy chladnutí a slábnutí v průběhu milionů let.

Ačkoliv aktuální zpráva o objevu neobsahuje vyjádření vědců ani přesné datum pozorování, samotná existence hnědých trpaslíků s hmotností pouze dvojnásobnou oproti Jupiteru v oblasti IC 348 je považována za významný příspěvek k dosavadnímu poznání o nejlehčích substelárních objektech ve vesmíru. Další podrobnosti, včetně případných doprovodných studií a interpretací, se očekávají v budoucnu, jakmile vědecký tým zveřejní kompletní analýzu dat získaných dalekohledem Jamese Webba.