Studie spojuje extrémní teploty s tisíci úmrtími na předávkování drogami v USA

Nová studie zveřejněná 25. srpna 2026 v odborném časopise Drug and Alcohol Dependence odhaluje souvislost mezi extrémními teplotami a úmrtími způsobenými předávkováním drogami. Autorem výzkumu je Thanh Lu, výzkumný ekonom z organizace RTI International, který analyzoval data o úmrtích v USA za období let 1999 až 2021.

Pro svou analýzu Lu využil dvou rozsáhlých databází – statistik National Center for Health Statistics a klimatických záznamů z NOAA’s Global Historical Climatology Network. Kombinací těchto zdrojů dokázal propojit denní teplotní výkyvy s počtem úmrtí v důsledku předávkování na jednotlivých místech ve sledovaném období více než dvou desetiletí.

Výsledky ukazují, že extrémní teploty – jak vysoké, tak nízké – přispívají k nárůstu počtu úmrtí způsobených předávkováním. Podle studie jeden den s teplotou přesahující 90 °F (32 °C) zvyšuje riziko úmrtí na předávkování o 0,2 procenta. Tento na první pohled nevelký nárůst se při agregaci na roční úroveň promítá do statisticky významného počtu obětí.

Konkrétně studie odhaduje, že v roce 2021 mohly extrémní teploty stát za přibližně 1 431 z celkových 107 000 úmrtí způsobených předávkováním v USA. Jde tedy o nezanedbatelný podíl na celkové mortalitě spojené s užíváním návykových látek.

Výzkum také odkryl zajímavý vzorec v tom, jak teplota ovlivňuje typ látky, která k úmrtí vede. Úmrtí spojená s opioidy se podle dat vyskytují častěji při nízkých teplotách, zatímco úmrtí spojená se stimulanty jsou frekventovanější při vysokých teplotách. Toto rozlišení může souviset s fyziologickými účinky jednotlivých látek na tělesnou termoregulaci i s odlišnými vzorci chování uživatelů v závislosti na počasí.

Autor studie na základě zjištění formuluje konkrétní doporučení pro veřejné zdravotnictví. Mezi klíčová opatření patří zajištění dostatečné kapacity chladicích center v období letních veder a vytápěcích center během zimních mrazů, zejména pro bezdomovce a další zranitelné skupiny, které jsou vystaveny extrémním teplotám bez odpovídajícího přístřeší. Dále studie zdůrazňuje potřebu zvýšit dostupnost naloxonu, léku používaného k záchraně životů při předávkování opioidy, a to i v souvislosti s tím, jak teplotní extrémy mohou ovlivňovat vzorce užívání drog.

Zjištění studie nabývají na významu v kontextu širšího vědeckého konsensu o probíhající změně klimatu. Odborníci se shodují, že frekvence a intenzita vln veder v důsledku klimatické změny narůstá, což znamená, že populace bude v následujících letech a desetiletích vystavena extrémním teplotám častěji a intenzivněji než dosud. Tento trend podle autora studie zhoršuje situaci pro již tak zranitelné skupiny obyvatelstva, mezi něž patří lidé bez domova, osoby závislé na návykových látkách a další sociálně ohrožené skupiny.

Studie tak přináší nový pohled na to, jak faktory zdánlivě nesouvisející s užíváním drog – v tomto případě povětrnostní podmínky – mohou hrát roli v epidemii předávkování, která již léta sužuje Spojené státy. Propojení klimatických dat s dlouhodobými statistikami úmrtnosti umožnilo autorovi kvantifikovat vliv, který byl doposud v odborné literatuře málo prozkoumán.

Výsledky výzkumu naznačují, že opatření zaměřená na prevenci předávkování by měla brát v úvahu i sezónní a teplotní faktory, nikoli se soustředit pouze na dostupnost léčby závislostí nebo distribuci záchranných léků. Integrace klimatických rizik do strategií veřejného zdraví se tak podle autora jeví jako nezbytný krok k účinnější ochraně nejohroženějších skupin obyvatel v podmínkách postupující změny klimatu.