Nová studie hledá souvislost mezi oběžnou dráhou Země a El Niño

El Niño, tedy neobvyklé oteplení povrchových vod ve středním a východním tropickém Pacifiku, patří k nejvýraznějším přírodním jevům, které ovlivňují počasí na celé planetě. Objevuje se přibližně jednou za několik let a jeho dopady se nedotýkají jen oblasti Tichého oceánu. Jev totiž přeskupuje cirkulaci atmosféry po celém světě, což se projevuje silnými suchy na některých kontinentech a přívalovými dešti na jiných.

Právě pro tyto rozsáhlé důsledky se mu vědci věnují už celá desetiletí. Oceanografové a meteorologové mapují mechanismy takzvané El Niño–Jižní oscilace, zkráceně ENSO. Zkoumají přitom například posuny pasátů, tedy stálých větrů vanoucích v tropech, i podpovrchové oceánské vlny, které mohou teplo v oceánu přenášet na velké vzdálenosti. Tyto procesy jsou pro pochopení toho, jak se jev rodí, sílí a opět slábne, klíčové.

Nová studie, o níž článek informuje, ale přináší trochu jiný pohled. Jejím hlavním tématem nejsou samotné oceánské a atmosférické děje, nýbrž orbitální asymetrie Země a jejich opakující se rytmy ve vztahu k El Niño. Zjednodušeně řečeno se autoři ptají, zda by pravidelnosti spojené s pohybem naší planety kolem Slunce mohly souviset s tím, kdy a jak často se El Niño objevuje. Nejde tedy o další popis fyzikálních procesů v oceánu, ale o hledání možných širších souvislostí, které by mohly časování jevu vysvětlit.

Tento přístup zapadá do dlouhodobé snahy vědců lépe porozumět tomu, proč se El Niño vrací v nepravidelných, ale přesto opakujících se intervalech. Samotná skutečnost, že se jev objevuje přibližně každých několik let, naznačuje určitou rytmičnost, jejíž příčiny však nejsou zcela objasněny. Studie se do tohoto problému zaměřuje na orbitální stránku věci a zkoumá, jak se asymetrie v pohybu Země mohou promítat do rytmů, které s El Niño souvisejí.

Význam takového bádání je zřejmý. Sucha i přívalové deště spojené s tímto jevem mohou výrazně zasáhnout zemědělství, zásoby vody i lidská sídla. Čím lépe vědci pochopí, co El Niño spouští a řídí, tím větší naději mají na jeho spolehlivější předpovídání. Dosavadní poznatky o pasátech a podpovrchových vlnách poskytují základ pro sledování jevu v reálném čase, zatímco zkoumání orbitálních rytmů by mohlo přidat další vrstvu vysvětlení, proč se El Niño objevuje právě v určitých obdobích.

Je třeba zdůraznit, že studie se věnuje souvislostem a rytmům, nikoli jednoduchému tvrzení, že by orbitální pohyb Země sám o sobě El Niño způsoboval. Jev zůstává výsledkem složité souhry oceánu a atmosféry, kterou vědci zkoumají už desítky let a která stále skrývá nezodpovězené otázky. Orbitální perspektiva tak spíše doplňuje již známý obraz, než aby jej nahrazovala.

Pro širokou veřejnost zůstává nejdůležitější praktický dopad: El Niño je jev, který se vrací a který dokáže během jediné sezony proměnit klima ve vzdálených částech světa. Zatímco jedny oblasti trpí nedostatkem vody, jinde se s přívalovými dešti potýkají s následky záplav. Výzkum, který se snaží odhalit jeho skryté rytmy, tak může v budoucnu přispět k lepšímu varování před těmito extrémy. Nová studie je dalším krokem na této cestě, byť konečná odpověď na otázku, co přesně řídí načasování El Niño, zatím zůstává otevřená.