Studie v BMJ odhaduje výskyt CTE mezi bývalými hráči NFL až na desítky procent

Nová studie publikovaná v odborném časopise BMJ přináší jedna z nejrozsáhlejších dosud provedených hodnocení výskytu chronické traumatické encefalopatie (CTE) mezi bývalými profesionálními hráči amerického fotbalu. Autor přehledu Steven Novella, akademický neurolog z Yale University School of Medicine, na svém blogu z 26. srpna 2026 shrnul výsledky výzkumu, který se týkal 1 712 bývalých hráčů NFL zemřelých v letech 2008 až 2021.

Do studie byli zařazeni pouze hráči, kteří působili v lize po roce 1949, tedy v době, kdy se v americkém fotbale začaly standardně používat tvrdé helmy. Z celkového počtu zkoumaných hráčů jich 338 před smrtí souhlasilo s darováním mozku k patologickému vyšetření. U 315 z nich, tedy u 93,2 procenta darovaných mozků, byla diagnóza CTE následně potvrzena. Diagnóza se stanovuje na základě mikroskopického vyšetření mozkové tkáně, konkrétně přítomnosti abnormálně nahromaděného tau proteinu, který je typickým znakem tohoto degenerativního onemocnění.

Vzhledem k tomu, že mozek k vyšetření darovala jen menšina hráčů a šlo pravděpodobně o skupinu, u níž byly příznaky neurologických potíží nápadnější, autoři studie odhadují, že skutečná prevalence CTE mezi všemi 1 712 sledovanými hráči se pohybuje v širokém rozmezí od 18,5 do 98,7 procenta. Toto rozpětí ukazuje, jak obtížné je odhadnout skutečný výskyt onemocnění v celé populaci bývalých hráčů, pokud diagnózu lze v současnosti stanovit pouze pitevně.

Studie dále uvádí, že 60 procent dárců mozků mělo za života klinicky diagnostikovanou demenci, což potvrzuje spojitost mezi opakovaným traumatem hlavy a pozdějšími kognitivními poruchami. Zajímavým zjištěním je také to, že minimální odhadované riziko CTE u hráčů aktivních v letech 2016 až 2021 činí 24,5 procenta. Toto období je významné tím, že v roce 2018 NFL zavedla úpravy pravidel zaměřené na omezení nebezpečných kontaktů při hře, což podle dostupných dat vedlo ke snížení počtu diagnostikovaných otřesů mozku o 38 procent.

Novella ve svém textu upozorňuje, že navzdory tomuto poklesu otřesů mozku zůstává riziko rozvoje CTE i nadále významné. Důvodem je skutečnost, že CTE nemusí vznikat pouze v důsledku jednotlivých akutních otřesů, ale může být výsledkem kumulativního působení mnoha menších, subklinických traumat hlavy, k nimž dochází při běžných nárazech během utkání i tréninku. Tato takzvaná subkoncussivní poranění nemusí vyvolat žádné okamžité příznaky, přesto se předpokládá, že přispívají k dlouhodobému poškození mozkové tkáně.

Tento poznatek má podle Novelly zásadní důsledky pro preventivní opatření v kontaktních sportech. Moderní helmy, které se v NFL v posledních letech používají, dokážou účinně snižovat riziko klasických otřesů mozku způsobených prudkými nárazy. Nezdá se však, že by dokázaly stejně účinně omezit riziko drobnějších, opakovaných traumat, která podle současných poznatků hrají v rozvoji CTE klíčovou roli. Zlepšení ochrany hlavy tedy samo o sobě nemusí problém CTE vyřešit, pokud hráči budou i nadále vystaveni vysoké frekvenci menších nárazů.

Studie zveřejněná v BMJ tak potvrzuje dřívější obavy odborné veřejnosti, že chronická traumatická encefalopatie představuje závažné riziko spojené s dlouhodobou kariérou v kontaktních sportech, jako je americký fotbal. Zároveň však ukazuje, že opatření zaváděná NFL od roku 2018, tedy úpravy pravidel omezující rizikové herní situace, mají měřitelný pozitivní dopad na snížení počtu akutních otřesů mozku. Otázkou zůstává, do jaké míry tato opatření ovlivní dlouhodobý výskyt CTE u generace hráčů, kteří působili v lize po zavedení nových pravidel – definitivní odpověď na tuto otázku bude možné získat až s odstupem několika desetiletí, až budou k dispozici data o mozcích hráčů, kteří v současné éře fotbalu odehráli celou kariéru.