Studie NASA odhalila příčinu zažívacích potíží astronautů ve vesmíru

Nová studie financovaná americkou vesmírnou agenturou NASA přináší odpověď na otázku, proč se astronauti během pobytu ve vesmíru často potýkají se zažívacími potížemi, zejména se zácpou. Výzkum byl publikován 29. června 2026 v časopise Nature Communications a odhaluje, že za tímto problémem stojí změny ve složení a činnosti střevních bakterií.

Vědci pro studii analyzovali více než 400 vzorků krve odebraných od 52 astronautů, kteří strávili na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) více než dva měsíce v období mezi lety 2006 a 2018. Díky rozsáhlému souboru dat mohli sledovat, jak se metabolismus astronautů mění v průběhu delšího pobytu v beztížném prostředí.

V krvi zkoumaných astronautů výzkumníci identifikovali celkem 40 metabolitů, tedy látek vznikajících při látkové výměně organismu. Klíčovou roli přitom hrály metabolity produkované bakteriemi žijícími ve střevech. Výsledky naznačují, že střevní bakterie astronautů ve vesmíru fermentují bílkoviny mnohem intenzivněji než za běžných podmínek na Zemi, což vede k narušení normálního trávicího procesu.

Podle autorů studie tento proces nezačíná okamžitě po startu, ale rozvíjí se postupně – „během několika týdnů po příjezdu astronautů do vesmíru“. Co je možná ještě zajímavější, potíže podle všeho nekončí návratem na domovskou planetu. Zvýšená fermentace bílkovin ve střevech totiž může přetrvávat „až do jejich návratu na Zemi“, což naznačuje, že tělo potřebuje určitý čas na to, aby se po dlouhodobém pobytu v mikrogravitaci vrátilo do normálu.

Zácpa přitom není jediným trávicím problémem, se kterým se astronauti ve vesmíru potýkají. Vědci upozorňují, že jde o součást širší skupiny zažívacích potíží, mezi něž patří také nadýmání a reflux. Tyto problémy podle všeho souvisejí s celkovou proměnou fungování trávicího traktu v podmínkách mikrogravitace, kdy dochází k odlišné distribuci tekutin v těle i ke změnám v pohybu obsahu trávicího systému.

Vzhledem k rozšířenosti těchto potíží nejsou pro astronauty laxativa žádnou výjimkou. Podle studie tyto léky patří mezi běžně dostupné prostředky na většině vesmírných misí, což ukazuje, že problém se zácpou je natolik častý, že si vyžádal systematické řešení v podobě standardní výbavy lékárniček na palubě kosmických lodí a stanic.

Zjištění mají význam nejen pro současné dlouhodobé pobyty na ISS, ale i pro plánování budoucích misí, včetně případných výprav k Marsu, kde budou astronauti vystaveni mikrogravitaci a izolaci po mnohem delší dobu než dosud. Pochopení mechanismu, jakým se mění činnost střevního mikrobiomu ve vesmíru, by mohlo pomoci vyvinout cílenější preventivní opatření – ať už jde o úpravu stravy, doplňky stravy podporující zdravé střevní bakterie, nebo jiné formy terapie, které by snížily potřebu užívání laxativ během misí.

Vědci zdůrazňují, že podobný výzkum má význam i pro medicínu na Zemi. Poznatky o tom, jak se mění metabolismus střevních bakterií v extrémních podmínkách, mohou přispět k lepšímu porozumění trávicím poruchám i u lidí, kteří nikdy do vesmíru neletí, například u pacientů upoutaných dlouhodobě na lůžko nebo u osob s omezenou pohyblivostí, kde dochází k podobným fyziologickým změnám jako u astronautů v beztížném stavu.

Studie tak přináší jeden z ucelenějších pohledů na to, jak dlouhodobý pobyt ve vesmíru ovlivňuje lidské tělo na mikrobiální úrovni, a potvrzuje, že i zdánlivě banální problém, jako je zácpa, může mít komplexní biologické příčiny spojené se změnou fungování celého trávicího systému v podmínkách mikrogravitace.