Studie: umělá sladidla sukralóza a stevie mění mikrobiom i u nevystavených potomků myší

Nová studie zveřejněná 31. srpna 2026 upozorňuje na to, že umělá sladidla mohou ovlivňovat zdraví nejen u jedinců, kteří je konzumují, ale i u jejich potomků. Výzkum, který se zaměřil na sukralózu a stevii, ukázal, že tyto látky vyvolávají změny ve střevním mikrobiomu a metabolismu, jež přetrvávají i u další generace myší, která už samotná sladidla nikdy nekonzumovala.

Do experimentu bylo zapojeno 47 samců a samic myší, rozdělených do tří skupin. První skupina dostávala pouze čistou vodu, druhá vodu obohacenou o sukralózu a třetí vodu se stevií. Myši byly chovány po dobu dvou generací, přičemž potomci první generace už dostávali výhradně čistou vodu, bez jakéhokoli kontaktu se sladidly. Cílem bylo zjistit, zda se účinky sladidel mohou přenášet i na jedince, kteří jim nebyli přímo vystaveni.

Výsledky ukázaly, že konzumace sukralózy i stevie vedla ke změnám ve složení střevního mikrobiomu, snížení množství některých prospěšných sloučenin a k odlišné aktivitě určitých genů. Podstatné je, že tyto změny nebyly omezeny jen na myši, které sladidla přímo přijímaly – projevily se i u jejich potomků z druhé generace, navzdory tomu, že ti sami sladidla nikdy nekonzumovali.

Konkrétně vědci pozorovali zhoršenou toleranci glukózy u samců, kteří byli vystaveni sukralóze, a zvýšenou hladinu cukru v krvi u samců i samic ve druhé generaci. Sukralóza měla podle výsledků výraznější a déletrvající účinky než stevia, což naznačuje, že ne všechna sladidla mají stejný dopad na organismus a jeho dědičné mechanismy.

Autorka výzkumu Dr. Francisca Concha Celume z Universidad de Chile zdůraznila, že zjištění poukazují na potřebu důkladnějšího zkoumání dlouhodobých biologických účinků sladidel, a to i napříč generacemi. Podle ní je důležité rozšířit dosavadní chápání toho, jak potravinové doplňky a náhražky cukru mohou ovlivňovat nejen toho, kdo je konzumuje, ale případně i jeho budoucí potomky.

Vědci zároveň zdůraznili, že studie neprokazuje přímou příčinnou souvislost mezi konzumací sladidel a pozorovanými zdravotními změnami. Jde o pozorování korelací na myším modelu, které je třeba dále ověřit, mimo jiné i na lidech, u nichž se metabolismus a reakce na sladidla mohou lišit. Přenos výsledků ze zvířecích studií na člověka je vždy třeba brát s opatrností.

Hlavním cílem výzkumu podle autorů není vyvolat paniku ohledně konzumace umělých sladidel, ale spíše upozornit na mezery ve stávajícím vědeckém poznání a podnítit další, hlubší zkoumání dlouhodobých dopadů těchto látek na lidský organismus, včetně možných mezigeneračních efektů. Sukralóza a stevia patří mezi nejrozšířenější náhražky cukru používané v potravinářském průmyslu, a to jak v nápojích, tak v řadě dalších potravin označovaných jako nízkokalorické nebo bez cukru.

Vzhledem k tomu, že spotřeba těchto sladidel v posledních letech celosvětově roste, mohou mít podobná zjištění význam pro budoucí regulaci a doporučení ohledně jejich konzumace. Odborníci se shodují, že je třeba provést další studie, které by lépe objasnily mechanismy, jimiž sladidla ovlivňují střevní mikrobiom a metabolismus, a zároveň prověřily, zda se podobné mezigenerační efekty projevují i u lidí.