Studie: britští asijští studenti chemie čelí skryté diskriminaci na univerzitách

Nová studie zaměřená na zkušenosti britských asijských studentů chemie odhaluje, že tito studenti se na univerzitách potýkají se skrytými formami diskriminace a často mají tendenci potlačovat vlastní kulturní identitu. Výzkum probíhal na čtyřech britských univerzitách – Leeds, Durham, Warwick a Bradford – a jeho základem bylo přibližně šedesát osobních rozhovorů se studenty chemie.

Podle autorů studie se jen málokdy jedná o otevřený rasismus. Nimesh Mistry z University of Leeds, jeden z autorů výzkumu, uvedl, že studenti častěji čelí skryté diskriminaci, kterou je obtížné pojmenovat a ještě obtížnější nahlásit. Právě neochota nebo neschopnost formálně řešit podobné zkušenosti patří podle studie k jednomu z klíčových problémů, na které univerzity dosud nedokázaly adekvátně reagovat.

Data z roku 2017 ukazují, že rozdíly mezi studenty se projevují i v konkrétních výsledcích studia. Zatímco první nebo druhou třídu diplomu tehdy získalo 81 procent bílých studentů, mezi studenty z etnických menšin (BAME) to bylo jen 68 procent, tedy o třináct procentních bodů méně. Studie naznačuje, že tento rozdíl souvisí i s pocitem, že prostředí univerzit dostatečně nereflektuje jejich zkušenosti a potřeby.

Respondenti výzkumu opakovaně zmiňovali, že jim chybí zastoupení mezi vyučujícími i v obsahu samotného kurikula. Podle studie se řada studentů necítila být součástí akademického prostředí, protože se v něm málokdy setkávali s lidmi podobného kulturního nebo etnického původu na vedoucích pozicích. Tento pocit se prohluboval i mimo výuku – část studentů uvedla, že se cítila vyloučena z univerzitních sportovních a společenských aktivit, které jsou přitom běžně považovány za důležitou součást studentského života a budování sociálních vazeb.

Namrah Shahid, jedna z autorek studie, upozornila na praktické překážky, kterým studenti chemie čelí bez ohledu na etnický původ, ale které se u britských asijských studentů mohou násobit s dalšími faktory. Zmínila zejména dlouhé hodiny strávené v laboratořích a fakt, že řada studentů studuje mimo domov, což může prohlubovat pocit izolace. Podle ní je navíc třeba vnímat identitu britského asijského studenta jako průsečík více faktorů současně – gender, rasa, sociální třída a náboženství se podle ní vzájemně prolínají a ovlivňují to, jak studenti své studium a univerzitní prostředí prožívají.

Tippu Sheriff z Queen Mary University of London, který se ke zjištěním studie vyjádřil, uvedl, že se s popsanými zkušenostmi do značné míry ztotožňuje. Podle něj podobné pocity nejsou ojedinělé a odrážejí širší problém, se kterým se potýkají chemická oddělení na řadě britských univerzit.

Autoři studie na základě zjištění formulovali několik doporučení pro chemická oddělení. Navrhují mimo jiné vytvoření specifických sportovních a společenských spolků určených přímo britským asijským studentům, které by jim mohly pomoci lépe se zapojit do univerzitního života a najít komunitu s podobnými zkušenostmi. Dále doporučují zlepšit mechanismy pro hlášení rasismu a diskriminace tak, aby byly pro studenty srozumitelnější, dostupnější a důvěryhodnější.

Studie tak přidává další doklad k dlouhodobě diskutovanému tématu rozmanitosti a inkluze na britských univerzitách, zejména v oborech přírodních věd, kde bývá zastoupení etnických menšin mezi akademickými pracovníky tradičně nízké. Autoři zdůrazňují, že bez systémových změn – ať už jde o obsah výuky, složení akademického sboru, nebo podporu mimoškolních aktivit – budou britští asijští studenti chemie i nadále čelit bariérám, které jejich bílí spolužáci nezažívají ve stejné míře. Zveřejněná zjištění by podle autorů měla sloužit jako podklad pro konkrétní kroky na jednotlivých katedrách, nikoli pouze jako popis existujícího stavu.