Umělec poskládal z roku 2018 nové panorama Curiosity na hřebeni Vera Rubin Ridge

Snímek, který obletěl internet pod názvem Selfie at Vera Rubin Ridge, vznikl ve skutečnosti už 23. ledna 2018, tedy v sol 1943 mise roveru Curiosity na Marsu. Teprve nyní, 3. října 2026, se k němu znovu vrací pozornost díky zpracování ruského vizuálního umělce Andrewa Bodrova, který z 61 jednotlivých snímků poskládal působivé panorama zachycující robotické vozítko uprostřed marsovské krajiny na Vera Rubin Ridge.

Samotné fotografie pořídil senzor Mars Hand Lens Imager (MAHLI), kamera umístěná na robotické paži Curiosity, která je primárně určena ke zkoumání struktury hornin a půdy zblízka. Díky své poloze na výsuvném rameni ale umožňuje i pořizování sérií snímků, z nichž lze následně složit takzvané selfie – pohled na celé vozítko v jeho přirozeném prostředí, který by jinak nebyl možný, protože rover nemá žádnou kameru namířenou sama na sebe.

Lokalita Vera Rubin Ridge, pojmenovaná po americké astronomce, jejíž práce přispěla k objevu temné hmoty, leží na úbočí hory Mount Sharp. Tato hora, tyčící se do výšky přibližně 5 kilometrů, tvoří centrální vyvýšeninu uvnitř Gale Crater a je hlavním cílem geologického výzkumu mise Curiosity už od jejího přistání v roce 2012. Vozítko se k hřebeni Vera Rubin Ridge dostalo po dlouhém postupném výstupu, během něhož od dna kráteru nastoupalo zhruba o 1 kilometr nadmořské výšky. Tato vrstva hory je pro vědce zajímavá především kvůli přítomnosti minerálu hematitu, jehož výskyt může napovědět mnoho o tom, jak se zde v minulosti chovala voda.

Práce Andrewa Bodrova, který se dlouhodobě věnuje zpracování veřejně dostupných dat z vesmírných misí NASA, spočívala ve spojení desítek jednotlivých záběrů MAHLI do jednoho souvislého panoramatu. Výsledný obraz nabízí divákovi ucelený pohled na Curiosity, jak stojí mezi rezavě zbarvenými kameny a prachem, s hřebenem a svahy Mount Sharp v pozadí. Právě kombinace technické přesnosti vědeckého přístroje a tvůrčího zpracování dělá z podobných snímků jedny z nejpopulárnějších vizuálních výstupů celé mise.

Zdrojová data pocházejí přímo z archivů NASA, Jet Propulsion Laboratory (JPL-Caltech) a Malin Space Science Systems (MSSS), tedy institucí, které stojí za provozem a vývojem přístrojové výbavy roveru. Curiosity totiž po celou dobu své mise pravidelně zveřejňuje surové fotografické záznamy, které si následně mohou zpracovávat odborníci i nadšenci z celého světa. Právě díky otevřenému přístupu k těmto datům mohou vznikat podobná umělecká díla, jako je ono panorama z Vera Rubin Ridge, byť samotný záznam je už několik let starý.

Mise Curiosity, která na Marsu přistála v srpnu 2012, dodnes pokračuje ve svém výzkumu, i když oblast Vera Rubin Ridge už dávno opustila a vozítko postoupilo na další úseky svahu Mount Sharp. Přesto zůstávají snímky z tohoto období cenným dokladem jak vědeckého, tak i vizuálního přínosu mise – ukazují nejen geologickou strukturu oblasti, ale také samotné vozítko, které díky své robustní konstrukci a dlouhé životnosti dalece překonalo původně plánovanou dobu provozu.

Podobné autoportréty, skládané z desítek dílčích záběrů kamery MAHLI, patří mezi nejsložitější a technicky nejnáročnější výstupy mise. Vyžadují totiž přesné plánování polohy robotické paže tak, aby žádná její část nezasahovala do záběru a zároveň bylo možné zachytit co nejvíce z okolního terénu. Výsledkem je ucelený obraz, který divákovi umožňuje představit si vozítko nikoli jen jako technický přístroj, ale jako osamělého průzkumníka uprostřed cizí, rudé krajiny vzdáleného světa.