New York stále skrývá neobjevené druhy, tvrdí vědci zkoumající městskou ekologii

New York City patří k nejprozkoumanějším a nejhustěji obydleným místům na světě, přesto se v posledních letech ukazuje, že ani takové místo nemá zdaleka zmapovanou veškerou biologickou rozmanitost, kterou skrývá. Vědci, kteří se zabývají takzvanou urbánní ekologií, upozorňují, že velkoměsta jako New York mohou být domovem organismů, které dosud nebyly formálně popsány. Otázka, zda je možné v největším americkém městě objevit zcela nový druh zvířete, tak není jen teoretickým cvičením, ale reálným tématem, kterým se zabývají biologové z místních univerzit a muzeí.

Klíčovým argumentem pro tuto možnost je fakt, že drtivá většina biologického výzkumu ve městech se historicky soustředila na velké a nápadné organismy – ptáky, savce, případně stromy a rostliny v parcích. Mikroskopičtí živočichové, hmyz, půdní organismy nebo bezobratlí žijící v odpadní vodě, kanalizaci či na okrajích měst zůstávali dlouhodobě mimo hlavní pozornost vědy. New York s miliony obyvatel, rozsáhlou sítí parků, řek, mokřadů i podzemních prostor tak představuje prostředí, které je z pohledu drobné fauny paradoxně méně prozkoumané než mnohé odlehlé oblasti planety.

Odborníci se shodují, že nové druhy se v takovém prostředí hledají spíše mezi malými a nenápadnými organismy než mezi velkými zvířaty. Jde především o hmyz, pavoukovce, korýše, červy nebo mikroorganismy, které se dokážou přizpůsobit specifickým podmínkám městského prostředí – znečištěné vodě, teplotním výkyvům způsobeným tepelným ostrovem města, nebo izolovaným ekosystémům v parcích obklopených zástavbou. Tato izolace může vést k tomu, že se populace některých druhů vyvíjejí odděleně od svých příbuzných mimo město, což je přesně proces, který v dlouhodobém měřítku vede ke vzniku nových druhů.

New York navíc nabízí neobvyklou kombinaci prostředí na malém prostoru – od slaných mokřadů na pobřeží, přes sladkovodní toky, městské parky s starými stromy, až po podzemní tunely metra a kanalizační systémy. Každé z těchto prostředí má svá specifická společenstva organismů, která mohou být adaptovaná právě na tyto konkrétní podmínky. Právě rozmanitost mikroprostředí v rámci jednoho velkého města je důvodem, proč vědci nevylučují, že se zde mohou skrývat dosud nepopsané druhy.

Důležitou roli hraje také to, že popsání nového druhu nevyžaduje objev nějakého velkého nebo nápadného tvora. Naprostá většina nově popisovaných druhů na celém světě jsou právě drobní bezobratlí nebo mikroorganismy, které lze odlišit od příbuzných druhů až na základě genetické analýzy. Moderní metody, jako je DNA sekvenování, umožňují vědcům rozpoznat rozdíly mezi populacemi, které by byly na první pohled k nerozeznání. Právě díky těmto technikám se v posledních letech podařilo v různých velkoměstech po celém světě identifikovat organismy, které byly dříve považovány za běžné druhy, ale genetická analýza ukázala, že jde o odlišné linie.

Otázka objevu nového druhu v New Yorku tak není ani tak o tom, zda se ve městě může vyskytovat něco zcela neznámého, ale spíše o tom, zda a kdy se najde dostatek vědců a prostředků na systematický výzkum drobné fauny v městském prostředí. Mnoho skupin organismů totiž dosud nebylo v rámci města komplexně zmapováno, a to i přesto, že New York patří mezi nejlépe finančně i institucionálně zajištěná centra vědeckého výzkumu v USA. Právě zde totiž sídlí významné instituce jako Americké přírodovědné muzeum, které disponuje rozsáhlými sbírkami a odborným zázemím pro taxonomický výzkum.

Zůstává tak otevřenou otázkou, kolik druhů žijících přímo v New Yorku dosud čeká na formální popsání. Vědci se shodují, že pravděpodobnost objevu nového druhu roste s intenzitou a šíří výzkumu – a že velkoměsto s tak rozmanitým prostředím, jako je New York, představuje logické místo, kde k takovým objevům může docházet i v hustě obydlené a technicky vyspělé části světa.