Nejvyšší soud Kalifornie zamítl žalobu na Gilead kvůli údajné povinnosti inovovat léčbu HIV

Nejvyšší soud Kalifornie rozhodl 3. srpna 2026 ve prospěch farmaceutické společnosti Gilead Sciences v případu, který se týkal takzvané povinnosti inovovat. Soud poměrem hlasů 6:1 zamítl argumentaci více než 24 000 žalobců, kteří tvrdili, že společnost byla nedbalá, když nevyvinula bezpečnější variantu léku na léčbu HIV dříve, než skutečně učinila.

Žalobci uváděli, že v důsledku užívání staršího léku utrpěli poškození ledvin a ztrátu kostní hmoty. Podle jejich tvrzení Gilead disponoval znalostmi a technologickými možnostmi k vývoji šetrnější verze přípravku již v době, kdy byl na trh uveden původní lék, ale s jeho zavedením záměrně otálel z komerčních důvodů. Nová, bezpečnější varianta léčby byla podle žalobců na trh uvedena až s výrazným zpožděním.

Kalifornský nejvyšší soud tuto argumentaci odmítl a rozhodl, že farmaceutické společnosti nelze právně zavazovat k urychlení vývoje nových produktů jen proto, že taková možnost teoreticky existovala. Soud uvedl, že uznání takové povinnosti by znamenalo zásadní rozšíření odpovědnosti výrobců léčiv nad rámec dosavadní právní praxe, a to způsobem, který by mohl mít nepředvídatelné důsledky pro celé odvětví.

Rozhodnutí je vnímáno jako významné pro farmaceutický průmysl, protože se jednalo o jeden z prvních významných pokusů uplatnit koncept „povinnosti inovovat“ u amerických soudů. Případ sledovaly další farmaceutické firmy i právníci specializující se na hromadné žaloby, protože opačný verdikt by mohl otevřít dveře podobným žalobám i vůči jiným výrobcům léčiv, kteří v minulosti postupně vylepšovali své produkty.

Zástupci farmaceutického průmyslu rozhodnutí uvítali s tím, že opačný verdikt by mohl mít odrazující účinek na investice do výzkumu a vývoje nových léků. Argumentovali, že pokud by soudy začaly posuzovat, zda firmy vyvíjely nové produkty dostatečně rychle, vedlo by to k obrovské právní nejistotě a firmy by mohly být nuceny zvažovat právní rizika při každém rozhodnutí o načasování uvedení nového produktu na trh.

Na druhé straně zástupci žalobců rozhodnutí kritizovali jako krok, který snižuje odpovědnost farmaceutických společností vůči pacientům, kteří byli podle jejich slov vystaveni zbytečným zdravotním rizikům po dlouhou dobu, ačkoliv bezpečnější alternativa byla technicky dostupná.

Případ vyvolal širší diskusi v odborných i právních kruzích o tom, kde by měla ležet hranice odpovědnosti výrobců léčiv za tempo inovací. Přestože rozhodnutí kalifornského soudu je závazné především pro tento stát, právníci očekávají, že bude mít vliv i na podobné případy v dalších státech USA, protože podobná argumentace by se mohla objevit i v žalobách týkajících se jiných léčiv a zdravotnických prostředků.

Gilead Sciences rozhodnutí přivítal a uvedl, že společnost vždy postupovala v souladu s vědeckými poznatky a regulačními požadavky platnými v době vývoje jednotlivých přípravků. Firma zdůraznila, že vývoj nových léků je komplexní proces vyžadující rozsáhlé klinické testování a schvalování regulačními úřady, a že rozhodnutí o časování uvedení nových produktů na trh nelze zjednodušovat na otázku úmyslného zdržování.

Právní experti upozorňují, že rozhodnutí může mít dopad i mimo farmaceutický sektor, pokud by se podobná logika pokusila uplatnit v jiných odvětvích technologického vývoje. Zároveň však zdůrazňují, že soud se v tomto případě soustředil konkrétně na specifika farmaceutického výzkumu a regulačního prostředí ve zdravotnictví, takže přímý přesah do jiných odvětví není automatický.

Případ tak uzavírá jednu z významných právních bitev posledních let týkajících se odpovědnosti farmaceutických firem, byť se očekává, že podobné žaloby se mohou v budoucnu objevit znovu, případně u soudů v jiných státech USA.