Tajné dohody s farmaceutickými firmami oslabují Trumpovu politiku cen léků

Tajné dohody, které Trumpova administrativa v posledních měsících uzavřela s více než 24 farmaceutickými společnostmi, podle nových zjištění novináře Eda Silvermana výrazně oslabují původně ohlašovanou politiku „nejvýhodnějšího národa“ v cenách léků. Podle dostupných odhadů by mohly úspory, které měla tato politika přinést systému Medicare, klesnout až o 80 procent oproti původním předpokladům.

Politika „nejvýhodnějšího národa“ měla propojit ceny léků hrazených z Medicare s cenami, které za stejné přípravky platí devatenáct dalších bohatých zemí. Cílem bylo zajistit, aby americký zdravotní systém neplatil za léky výrazně více než srovnatelné státy s vyspělými ekonomikami. Podle odhadů měla tato politika přinést Medicare úspory ve výši 26 miliard dolarů.

Klíčovým prvkem konceptu byla podmínka, podle níž by farmaceutické firmy musely platit dodatečné slevy v okamžiku, kdy by jejich ceny v USA překročily nejnižší cenu, za kterou daný lék prodávají v některé z porovnávaných zemí. Tento mechanismus měl motivovat výrobce léků k tomu, aby americké ceny výrazněji přiblížili cenové hladině v zahraničí, případně aby kompenzovali rozdíl formou slev.

Realizace politiky měla probíhat prostřednictvím dvou pilotních programů. Program GLOBE se týká Medicare části B, tedy léků podávaných v ambulantní péči, zatímco program GUARD se zaměřuje na Medicare část D, která pokrývá léky na předpis vydávané v lékárnách. Oba programy měly sloužit jako testovací rámec pro širší zavedení principu „nejvýhodnějšího národa“ do amerického systému úhrad za léky.

Podle zjištění, která Silverman publikoval 13. září, se však farmaceutickým společnostem podařilo prostřednictvím jednotlivých, netransparentních dohod s administrativou vyjednat podmínky, jež původně zamýšlený dopad politiky výrazně zmírňují. Konkrétní obsah těchto dohod nebyl dosud plně zveřejněn, což vyvolává otázky ohledně způsobu, jakým byly sjednávány a jaké přesně ústupky firmám administrativa poskytla.

Skutečnost, že do jednání bylo zapojeno více než 24 farmaceutických společností, naznačuje, že se nejedná o ojedinělé výjimky, ale o rozsáhlejší praxi, která se dotýká podstatné části trhu s léky hrazenými z Medicare. Pokud by se odhad snížení úspor až o 80 procent potvrdil, znamenalo by to, že místo plánovaných 26 miliard dolarů by systém Medicare mohl ušetřit jen zlomek této částky.

Tento vývoj vyvolává otázky ohledně skutečné vymahatelnosti a účinnosti politiky, která byla veřejnosti prezentována jako nástroj k výraznému snížení nákladů na léky pro americké pacienty a daňové poplatníky. Kritici podle dostupných informací poukazují na to, že netransparentní povaha jednotlivých dohod s farmaceutickými firmami znemožňuje veřejnou kontrolu nad tím, zda administrativa skutečně prosazuje původně deklarované cíle, nebo zda ustupuje tlaku farmaceutického průmyslu.

Programy GLOBE a GUARD zůstávají formálně v platnosti jako pilotní iniciativy, které mají otestovat fungování principu vázání cen na mezinárodní srovnání. Zda a jak budou tyto programy v praxi fungovat s ohledem na nově odhalené dohody, není zatím jasné. Otevřenou zůstává i otázka, zda Kongres nebo dohledové orgány budou požadovat plné zveřejnění podmínek, za nichž byly jednotlivé dohody s farmaceutickými společnostmi uzavřeny.

Případ tak dokresluje širší napětí mezi snahou americké vlády snížit ceny léků a silou farmaceutického průmyslu prosazovat výjimky a individuální podmínky, které mohou oslabovat plošně deklarovanou politiku. Další vývoj bude záviset na tom, zda se podaří získat detailnější informace o obsahu jednotlivých dohod a zda administrativa přistoupí k úpravám, které by měly obnovit původně plánovaný rozsah úspor pro systém Medicare.