Kosmické záření na cestě k Marsu může poškodit srdce, ukázal test na krysách

Cesta na Mars by pro posádku mohla znamenat nejen dlouhé měsíce izolace, ale také reálné ohrožení zdraví. Právě touto otázkou se zabývá článek zveřejněný 3. listopadu na webu Live Science. Jeho autorka Kenna Hughes-Castleberry v něm zvažuje, zda by si obyčejný člověk troufl vydat se na misi k rudé planetě, i když by to mohlo mít následky pro jeho tělo. Text redigovali Brandon Specktor a Laura Mondragón.

Hlavním tématem jsou zdravotní rizika spojená s dlouhodobým pobytem ve vesmíru. Mezi nejzávažnější patří kosmické záření. Jeho vysokoenergetické částice mohou pronikat do lidského těla a poškozovat životně důležité orgány. Na oběžné dráze Země jsou astronauti před částí tohoto záření chráněni, při letu k Marsu a zpět by však byli vystaveni po celou dobu mnohaměsíční cesty.

Článek se opírá mimo jiné o výzkum na laboratorních zvířatech. Krysy, které byly vystaveny záření podobnému tomu, jaké by zažili astronauti na cestě na Mars a zpět, vykazovaly více jizvové tkáně kolem malých cév v srdci než krysy, které ozářeny nebyly. Jizvová tkáň může narušovat správnou funkci srdce, proto je takový nález z hlediska budoucích posádek významný.

Autorka zároveň upozorňuje na důležitou výhradu. Zjištění ze studie na krysách zatím nebylo potvrzeno u lidí. Výsledky pokusů na zvířatech tedy nelze bez dalšího přenášet na astronauty a odpověď na otázku, jak velké riziko záření pro lidské srdce skutečně představuje, zůstává otevřená. Pro plánování budoucích misí je ale takový signál důležitým varováním, které je třeba brát vážně.

Cesta na Mars je přitom stále častěji předmětem konkrétních příprav. Podle článku pracují NASA a další vesmírné agentury na způsobech, jak lidi na Mars v budoucnu poslat. Součástí těchto snah je i hledání odpovědí na zdravotní otázky, tedy jak posádky chránit před zářením a jak zmírnit další dopady dlouhého pobytu mimo Zemi. Bez nich by se z odvážného cíle mohla stát mise, jejíž cena by se měřila právě zdravím lidí na palubě.

Téma článku má i osobní rovinu. Autorka se neptá jen na to, zda je let technicky proveditelný, ale také na to, jak by se k riziku postavili lidé, kteří by se na cestu mohli vydat. Čtenáře Live Science proto vyzvala, aby v anketě a v komentářích odpověděli, zda by na Mars cestovali. Otázka míří na každého, kdo si dokáže představit, že by pro vidinu pobytu na jiné planetě přijal zdravotní nejistotu.

Přestože studie na krysách ukazuje na možné poškození srdce, je třeba dodat, že jde o jeden z dílčích poznatků. Skutečný dopad kosmického záření na lidský organismus při dlouhých meziplanetárních letech zatím nebyl plně popsán a vědci dál zkoumají, jak se tělo na takovou zátěž odpoví. Právě rozdíl mezi výsledky u zvířat a prokázaným stavem u lidí je důvodem, proč autorka klade důraz na opatrnost při interpretaci.

Debata o tom, zda by lidé měli na Mars letět, se tak zatím opírá spíše o otázky než o jednoznačné odpovědi. Na jedné straně stojí ambice vesmírných agentur a touha prozkoumat další světy, na straně druhé nejistota, kolik zdravotních komplikací by dlouhý let přinesl. Článek Live Science tuto dilemu nerozhoduje, ale připomíná, že před případným startem bude nutné získat mnohem více údajů o tom, co záření s lidským tělem skutečně dělá. Do té doby zůstává otázka, zda by byl někdo ochoten své zdraví pro cestu na Mars riskovat, spíše předmětem úvah čtenářů než praktickým rozhodnutím.