Francouzská studie zpochybňuje přínos statinů pro zdravé seniory nad 75 let

Nová francouzská studie, kterou 11. srpna 2026 zveřejnil odborný časopis Lancet Healthy Longevity, přináší zajímavá data k dlouho diskutované otázce, zda mají zdraví senioři bez kardiovaskulárních onemocnění v anamnéze pokračovat v užívání statinů. Výzkumníci sledovali po dobu tří let celkem 1 160 zdravých dospělých ve věku nad 75 let, kteří v minulosti neprodělali žádné kardiovaskulární onemocnění. Průměrný věk účastníků činil 80 let.

Účastníci byli rozděleni do dvou skupin. Statiny přestalo užívat 484 osob, zatímco 604 osob v léčbě pokračovalo. Po třech letech sledování zaznamenali vědci v první skupině 35 úmrtí, což odpovídá úmrtnosti 7,2 procenta. Ve skupině, která statiny nadále užívala, zemřelo 48 osob, tedy 7,9 procenta účastníků. Pro srovnání, průměrná úmrtnost v celé Francii dosahuje 15 procent.

Zajímavým zjištěním je vývoj hladiny LDL cholesterolu u osob, které přestaly statiny užívat. Již po třech měsících od vysazení léčby vzrostla hladina LDL cholesterolu v této skupině o 50 procent, konkrétně z 115 na 171 mg/dL. Přesto se tento nárůst neprojevil na výskytu závažných kardiovaskulárních příhod – mezi oběma skupinami nebyl zaznamenán žádný statisticky významný rozdíl v počtu takových událostí. Kvalita života zůstala u obou skupin srovnatelná a v průběhu sledování se nelišila.

Výsledky studie vyvolávají otázky ohledně dlouhodobého přínosu statinů u konkrétní skupiny pacientů, tedy u zdravých seniorů bez kardiovaskulárního onemocnění v anamnéze. Odborníci však zdůrazňují, že jde o velmi specifickou populaci a výsledky nelze automaticky vztahovat na širší okruh pacientů.

Fabrice Bonnet, jeden z autorů studie, k tomu uvedl: „Toto je specifická populace, to je hlavní bod, a musí to být potvrzeno v jiných populacích.“ Tím poukazuje na skutečnost, že závěry studie se týkají výhradně zdravých starších dospělých bez předchozích kardiovaskulárních problémů a nelze je zobecňovat na pacienty s jiným zdravotním profilem.

Americký lékař Romit Bhattacharya se k výsledkům studie vyjádřil rovněž opatrně, avšak z jiného úhlu. „Pro většinu amerických pacientů nad 75 let tato studie nic nezmění,“ uvedl. Jeho vyjádření naznačuje, že klinická praxe v USA se pravděpodobně nezmění bez dalších, rozsáhlejších důkazů, které by potvrdily závěry francouzského výzkumu i v jiných populacích a zdravotních systémech.

Otázka, zda mají zdraví senioři bez rizikových faktorů pokračovat v dlouhodobé preventivní léčbě statiny, je předmětem odborných debat již delší dobu. Statiny se běžně předepisují k snížení hladiny cholesterolu a riziku kardiovaskulárních onemocnění, avšak u velmi starých pacientů bez předchozí anamnézy těchto onemocnění je jejich přínos méně jasný. Francouzská studie patří mezi první práce, které se touto otázkou zabývají systematicky u konkrétní věkové skupiny s dostatečně dlouhým sledováním.

Autoři studie upozorňují, že navzdory výraznému nárůstu LDL cholesterolu po vysazení statinů se neprojevily žádné negativní dopady na zdravotní stav sledovaných osob v podobě zvýšeného rizika kardiovaskulárních příhod nebo zhoršené kvality života. Tato skutečnost může být impulzem pro další výzkum, který by měl objasnit, zda je u určité skupiny starších pacientů možné bezpečně statiny vysadit, aniž by to zvyšovalo zdravotní rizika.

Vzhledem k tomu, že se jedná o relativně malý vzorek populace omezený na Francii, odborníci se shodují, že je nutné výsledky ověřit na jiných skupinách pacientů a v jiných zemích, než bude možné formulovat obecná doporučení pro klinickou praxi. Prozatím tedy platí, že rozhodnutí o pokračování nebo vysazení statinů u starších pacientů by mělo zůstat individuální a měl by je konzultovat ošetřující lékař s ohledem na celkový zdravotní stav a rizikové faktory konkrétního pacienta.