Studie: Kofein narušuje hloubku spánku i po plných osmi hodinách v posteli

Kofein může narušit kvalitu spánku i v případě, že člověk stráví v posteli plných osm hodin a subjektivně má pocit, že se dostatečně vyspal. Vyplývá to ze systematického přehledu, který zpracovala prof. Donata Kurpas z Wroclaw Medical University a který byl publikován 22. září 2026 pod názvem The Caffeine Brain Part 2: The Effect of Caffeine on Sleep-Related Electroencephalography (EEG)—A Systematic and Mechanistic Review (DOI: 10.3390/nu18081220).

Autorka studie se zaměřila na to, jak kofein ovlivňuje elektrickou aktivitu mozku během spánku, měřenou pomocí EEG. Ukázalo se, že i u lidí, kteří usnou bez potíží a zdánlivě spí normální dobu, kofein snižuje takzvanou pomalovlnnou aktivitu – tedy mozkové vlny, které jsou typické pro nejhlubší a nejregeneračnější fáze spánku. Právě tato fáze je klíčová pro fyzickou i psychickou obnovu organismu.

Caffeine may shorten sleep or make it more difficult to fall asleep; however, even when sleep duration appears normal, it may reduce slow-wave activity, uvádí prof. Kurpas. Jinými slovy, délka spánku sama o sobě nemusí být spolehlivým ukazatelem toho, jak kvalitně si tělo během noci odpočinulo. Člověk může strávit v posteli standardních osm hodin, a přesto se probudit méně odpočatý, než by odpovídalo této době.

Podle autorky přehledu není citlivost na kofein u všech lidí stejná. Roli hrají genetické predispozice, rychlost metabolismu, věk, míra stresu i chronická únava. Někteří lidé odbourávají kofein rychleji, jiní pomaleji, což ovlivňuje, jak dlouho látka zůstává v těle aktivní a jak výrazně zasahuje do nočních mozkových procesů. S přibývajícím věkem se navíc mění i celková architektura spánku, což může citlivost na kofein dále zvyšovat.

Studie upozorňuje také na takzvané cykly únavy, které mohou vznikat v důsledku dlouhodobé konzumace kofeinu. Pokud kofein zhoršuje kvalitu nočního zotavení, člověk se přes den cítí unavenější a má tendenci sahat po další dávce kofeinu, aby udržel bdělost a výkonnost. Tím se ale problém spíše prohlubuje – narušený spánek vede k větší potřebě stimulantů, což opět snižuje kvalitu následujícího odpočinku. Tento koloběh se podle autorky může časem stát obtížně přerušitelným návykem, který ovlivňuje dlouhodobou schopnost těla efektivně regenerovat.

Zjištění mají praktický dopad zejména pro lidi, kteří konzumují kofein v odpoledních nebo večerních hodinách v domnění, že jim to spánek výrazně nenaruší, pokud usnou bez problémů. Přehled naznačuje, že i zdánlivě bezproblémové usínání a dostatečná délka spánku nemusí zaručovat jeho kvalitu na úrovni mozkové aktivity. Právě pomalovlnná aktivita je přitom spojována s konsolidací paměti, obnovou energetických zásob a regulací imunitního systému, takže její oslabení může mít dopad na celkové zdraví a výkonnost během dne.

Autorka práce zdůrazňuje, že vzhledem k individuálním rozdílům v metabolismu kofeinu neexistuje univerzální doporučení, které by platilo pro každého stejně. Zatímco někteří lidé mohou vypít kávu i pozdě odpoledne bez viditelného dopadu na spánek, u jiných může i menší množství kofeinu konzumované několik hodin před spaním výrazně omezit hloubku nočního odpočinku. Přehled tak podporuje individuální přístup k posuzování vlastní tolerance vůči kofeinu, spíše než spoléhání na obecná pravidla.

Zveřejněný přehled shrnuje dosavadní poznatky z oblasti neurofyziologie spánku a mechanismů působení kofeinu na centrální nervový systém. Podle prof. Kurpas by měl sloužit jako podklad pro další výzkum i pro praktická doporučení v oblasti spánkové hygieny, která by brala v úvahu nejen dobu strávenou spánkem, ale i jeho kvalitu měřenou objektivními metodami, jako je EEG.