EU odkládá pokuty za emise metanu do roku 2030, mění i pravidla ETS

Evropská komise odložila zavedení pokut pro společnosti v oblasti ropy a plynu za emise metanu do roku 2030. Rozhodnutí přichází v době, kdy Brusel řeší obavy o bezpečnost dodávek energie a jejich ceny, což je téma, které v posledních letech opakovaně rezonovalo mezi členskými státy i mimo EU.

Legislativa upravující emise metanu byla přijata v roce 2024 a vztahuje se na domácí produkci, dopravu i zpracování ropy a plynu. Metan patří mezi skleníkové plyny s výrazně silnějším krátkodobým dopadem na oteplování než oxid uhličitý – podle odhadů Mezinárodní energetické agentury (IEA) stojí zhruba za 30 % nárůstu globálních teplot od průmyslové revoluce. IEA přitom uvádí, že až 75 % emisí z odvětví ropy a plynu a 50 % emisí z uhlí by šlo eliminovat pomocí již existujících technologií, což z odkladu činí především politické, nikoli technické rozhodnutí.

Podle nových pravidel bude monitorování emisí metanu povinné od roku 2027, samotné sankce za nedodržení limitů se však odkládají o tři roky později, než se původně počítalo. O odklad či úpravu legislativy žádaly i čtyři největší dodavatelé energie do EU – Spojené státy, Katar, Nigérie a Alžírsko – které argumentovaly, že potřebují více času na přizpůsobení svých provozů novým požadavkům. Obavy z dopadu přísné regulace na energetickou bezpečnost ostatně zazněly už v roce 2025 na jednání ministrů energetiky v Bruselu.

Souběžně s odkladem metanových pokut komise revidovala i směrnici o systému obchodování s emisemi (ETS), což celkově snižuje tlak na průmysl, aby rychleji omezoval své emise. Revize umožňuje firmám více času na postupné snižování emisí CO2 – roční tempo snižování emisního limitu se zpomalí ze současných 4,3–4,4 % na 3,7 % pro období 2031–2035 a na pouhých 1,7 % pro roky 2036–2040. Jde o výraznou změnu oproti dosavadnímu nastavení, které mělo zajistit rychlejší dekarbonizaci evropského průmyslu.

Aby zmírnila dopady přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku, plánuje EU zřídit takzvanou Banku pro dekarbonizaci průmyslu, do které se budou reinvestovat příjmy plynoucí ze systému ETS. Cílem má být podpora firem při modernizaci provozů a snižování emisí, aniž by musely čelit okamžitým finančním sankcím.

Reakce průmyslu na revidovaná pravidla jsou smíšené. Evropské chemické sdružení Cefic uvedlo, že původní cíle stanovené do roku 2030 jsou přehnané a nerealistické, a uvítalo tak jejich zmírnění. Naopak nezávislý konzultant Richard Carter varoval, že chemický průmysl v Evropě je i přes ústupky na pokraji kolapsu, což naznačuje, že samotné zpomalení regulace nemusí stačit k odvrácení strukturálních problémů odvětví.

Komise svůj krok obhajuje potřebou vyvážit klimatické cíle s realitou energetické bezpečnosti a konkurenceschopnosti evropského průmyslu. Kritici naopak upozorňují, že opakované odklady a zmírňování legislativy oslabují důvěryhodnost evropské klimatické politiky a mohou zpomalit dosažení dlouhodobých cílů v oblasti omezování emisí skleníkových plynů.

Zavedení monitorování emisí od roku 2027 zůstává v platnosti, což znamená, že firmy budou muset shromažďovat a hlásit data o svých emisích metanu ještě předtím, než začnou platit případné sankce. Otázkou zůstává, jak Brusel zajistí, aby odklad pokut nevedl k faktickému oslabení celého regulačního rámce a zda plánovaná Banka pro dekarbonizaci průmyslu dokáže poskytnout dostatečnou podporu firmám při přechodu na méně emisní technologie.