Vzestup hladiny moří ničí pobřežní mokřady a ohrožuje populace bahňáků

Výzkumníci z Univerzity Britské Kolumbie upozorňují na vážné riziko, které vzestup hladiny moří představuje pro pobřežní mokřady po celém světě. Podle jejich zjištění dochází ke zmenšování těchto ekosystémů rychlostí, která ohrožuje jednu z klíčových skupin živočichů závislých na pobřežních biotopech – takzvané shorebirds, tedy bahňáky a další druhy ptáků žijící a hnízdící v blízkosti mořského pobřeží.

Mokřady, které se nacházejí na pomezí souše a moře, patří mezi nejcitlivější ekosystémy na planetě. Slouží jako přirozený filtr znečištění, ochrana před erozí a především jako útočiště pro desítky druhů ptáků, kteří zde hledají potravu, odpočívají během dlouhých migračních tras nebo zde přímo hnízdí. Podle vědců z kanadské univerzity právě tato funkce mokřadů čelí bezprecedentnímu tlaku v důsledku postupujícího nárůstu hladiny oceánů.

Vzestup hladiny moře způsobuje, že mokřady jsou zaplavovány rychleji, než se dokážou přirozeně obnovovat nebo posouvat do vnitrozemí. V mnoha oblastech světa navíc tomuto přirozenému ústupu brání lidská infrastruktura – hráze, silnice, zástavba a další stavby, které mokřadům brání v tom, aby se posunuly dále od pobřeží. Tento jev je odborně označován jako takzvaný coastal squeeze, tedy stlačení pobřežních ekosystémů mezi stoupající mořskou hladinou a lidskými strukturami, což vede k jejich postupnému mizení.

Zmenšování rozlohy mokřadů má podle badatelů přímý dopad na populace shorebirds po celém světě. Tito ptáci jsou při svých dlouhých migračních cestách mezi hnízdišti a zimovišti zcela závislí na síti mokřadů, které jim slouží jako zastávky pro odpočinek a doplnění energie. Pokud tato místa mizí nebo se zmenšují, ptáci ztrácejí klíčové zdroje potravy a bezpečná místa k odpočinku, což může vést k vyčerpání během migrace a k poklesu jejich celkové populace.

Vědci upozorňují, že problém není omezen na jednu konkrétní oblast, ale postihuje pobřežní regiony na všech kontinentech. Mokřady od Severní Ameriky přes Evropu až po Asii a Austrálii čelí podobným tlakům způsobeným kombinací stoupající hladiny moří a lidského rozvoje pobřežních zón. Globální charakter tohoto jevu znamená, že ohrožení shorebirds není lokálním problémem, ale celosvětovou hrozbou pro biodiverzitu.

Podle výzkumníků je klíčové, aby se ochrana pobřežních mokřadů stala prioritou v plánování využití území v pobřežních oblastech. To zahrnuje ponechání dostatečného prostoru pro přirozený ústup mokřadů do vnitrozemí, omezení další zástavby v citlivých oblastech a obnovu již poškozených ekosystémů. Bez takových opatření hrozí, že mnoho druhů shorebirds přijde o kritické části svého životního prostředí, na němž závisí jejich přežití.

Zjištění týmu z Univerzity Britské Kolumbie zapadají do širšího kontextu vědeckých studií, které varují před dopady klimatické změny na pobřežní ekosystémy. Stoupající hladina oceánů, způsobená především táním ledovců a tepelnou roztažností mořské vody v důsledku globálního oteplování, patří mezi nejzávažnější a nejlépe zdokumentované důsledky klimatické krize. Zatímco pozornost veřejnosti se často soustředí na přímé dopady na lidská sídla, dopady na přírodní ekosystémy a divokou zvěř zůstávají méně viditelné, přestože mohou mít dalekosáhlé důsledky pro celosvětovou biodiverzitu.

Ochrana mokřadů tak podle vědců není jen otázkou ochrany přírody, ale i zachování ekosystémových služeb, které tyto oblasti poskytují lidem – od ochrany pobřeží před bouřemi až po podporu rybolovu a čištění vody. Ztráta mokřadů proto představuje riziko nejen pro divoké ptactvo, ale i pro komunity žijící v pobřežních oblastech po celém světě.