Kolonii císařských tučňáků v Antarktidě uvízlý ledovec připravil o 69 procent mláďat

Kolonie císařských tučňáků na ostrově Coulman Island v Antarktidě zaznamenala v roce 2025 dramatický propad počtu mláďat. Podle studie zveřejněné v odborném časopise Communications Earth & Environment kleslo množství vylíhnutých a přeživších mláďat o 69 procent ve srovnání s rokem 2024. Vědci tento propad spojují s příchodem rozsáhlého ledovce, který se u ostrova zakotvil mezi červencem 2025 a lednem 2026.

Ledovec podle autorů studie výrazně omezil přístup kolonie k oblastem moře, které tučňáci využívají k hledání potravy. Dospělí jedinci tak museli překonávat mnohem delší vzdálenosti, aby se dostali k lovištím, což zvýšilo energetické nároky na rodiče i mláďata a pravděpodobně vedlo k vyšší úmrtnosti mláďat i ke sníženému počtu úspěšných hnízdění.

Coulman Island patří mezi lokality, které vědci dlouhodobě sledují jako indikátor stavu populací císařských tučňáků v oblasti Rossova moře. Tento druh je přitom považován za jeden z nejcitlivějších ukazatelů změn v mořském prostředí Antarktidy, protože jeho rozmnožovací cyklus je úzce provázán s rozsahem a stabilitou mořského ledu.

Zajímavé na letošních zjištěních je to, že k výraznému poklesu počtu mláďat došlo i přesto, že celkové podmínky mořského ledu v dané sezóně nebyly nijak výrazně nepříznivé. To podle autorů studie naznačuje, že za problémy kolonie nestojí primárně celkový úbytek ledu, jak bývá u císařských tučňáků obvykle zdůrazňováno, ale spíše lokální a dočasné fyzické překážky v podobě velkých ledovců, které se mohou k pobřeží přisunout nezávisle na širších klimatických trendech.

Autoři studie proto zdůrazňují, že pohyby jednotlivých ledovců mohou ovlivnit úspěšnost rozmnožování kolonií i v situacích, kdy jsou celkové podmínky mořského ledu příznivé. Znamená to, že predikce budoucího vývoje populací císařských tučňáků založené pouze na sledování celkového rozsahu mořského ledu mohou být neúplné a je třeba brát v úvahu i jevy, jako je pohyb velkých ledových útvarů v blízkosti kolonií.

Podle vědců je proto nutné doplnit dosavadní modely o sledování dynamiky jednotlivých ledovců a jejich vlivu na konkrétní lokality, aby bylo možné lépe odhadovat rizika pro jednotlivé kolonie tučňáků v různých částech Antarktidy. Coulman Island tak slouží jako příklad toho, jak i relativně krátkodobá a lokální událost může mít výrazný dopad na reprodukční úspěch celé kolonie během jedné sezóny.

Vědci plánují sledovat vývoj kolonie na Coulman Islandu i v dalších letech, aby zjistili, zda se populace po odchodu ledovce dokáže vrátit k předchozím počtům mláďat, nebo zda bude mít událost z let 2025 a 2026 dlouhodobější dopad na stabilitu kolonie. Případ z Coulman Islandu tak přidává další důkaz k rostoucímu množství poznatků o tom, že budoucnost císařských tučňáků v Antarktidě závisí na komplexní kombinaci faktorů, nejen na celkovém množství mořského ledu, ale i na jeho konkrétní podobě a pohybu v blízkosti hnízdních kolonií.