CAR-T terapie v roce 2026 stále naráží na odpor solidních nádorů, pomoci má CRISPR screening

CAR-T buněčná terapie patří v roce 2026 k nejúspěšnějším nástrojům moderní onkologie, přesto zůstává její využití z velké části omezeno na krevní nádory – leukémie a lymfomy. Princip metody spočívá v odběru T lymfocytů z krve pacienta, jejich genetické úpravě v laboratoři tak, aby na povrchu nesly speciální receptor rozpoznávající nádorové buňky, a následné reinfúzi zpět do krevního oběhu. U pacientů s krevními malignitami tento postup opakovaně prokázal schopnost navodit dlouhodobé remise i v případech, kdy selhaly standardní léčebné postupy.

Jinak je tomu u solidních nádorů, tedy u nádorů plic, slinivky břišní, vaječníků, tlustého střeva a konečníku, prsu a řady dalších typů rakoviny. Zde geneticky upravené imunitní buňky narážejí na výrazně komplikovanější prostředí. Nádorová tkáň si vytváří vlastní obranné mechanismy, které oslabují funkci reinfundovaných T buněk a brání jim v účinném zásahu proti nádoru. Právě tento odpor mikroprostředí solidních nádorů je hlavním důvodem, proč se CAR-T terapie u těchto onemocnění zatím nedaří prosadit tak, jako u krevních rakovin.

Vědci proto v posledních letech intenzivně hledají způsoby, jak tuto bariéru překonat. Jedním z přístupů, který v roce 2026 získává na významu, je metoda CRISPR screeningu. Jde o systematické testování velkého množství genů pomocí technologie CRISPR, jejímž cílem je zjistit, které geny v T buňkách ovlivňují jejich schopnost odolat nepříznivým podmínkám v nádorové tkáni a udržet si účinnost proti solidním nádorům.

Princip spočívá v tom, že výzkumníci pomocí CRISPR technologie postupně vyřazují nebo naopak aktivují jednotlivé geny v CAR-T buňkách a sledují, jak tyto změny ovlivňují jejich chování v prostředí napodobujícím podmínky solidního nádoru. Tímto způsobem lze identifikovat konkrétní genetické cíle, jejichž úprava by mohla imunitním buňkám pomoci lépe přežít, pronikat do nádorové tkáně a účinněji ničit rakovinné buňky.

Význam tohoto přístupu spočívá především v tom, že umožňuje testovat obrovské množství genetických kombinací najednou, což by při klasickém experimentálním testování jednoho genu po druhém trvalo výrazně déle. CRISPR screening tak pomáhá zrychlit proces hledání optimální genetické úpravy T buněk, která by mohla zvýšit jejich odolnost vůči nádorovému mikroprostředí.

Cílem tohoto výzkumu je najít způsob, jak rozšířit úspěch, kterého CAR-T terapie dosáhla u pacientů s krevními rakovinami, i na pacienty s solidními nádory. Zatímco u leukémie a lymfomu se upravené T buňky pohybují v krevním oběhu a relativně snadno se dostávají k nádorovým buňkám, u solidních nádorů musí nejprve proniknout do husté a often nepřátelské tkáně, kde čelí nedostatku živin, nízkému obsahu kyslíku a signálům, které jejich aktivitu potlačují.

Odborníci se shodují, že řešení tohoto problému bude vyžadovat kombinaci více strategií – nejen genetickou úpravu samotných T buněk, ale případně i úpravy, které ovlivní samotné nádorové mikroprostředí. CRISPR screening nicméně představuje jeden z klíčových nástrojů, který umožňuje systematicky mapovat, které genetické faktory hrají v tomto procesu roli.

Prakticky to znamená, že výzkumné týmy testují stovky až tisíce genů současně, aby zjistily, které z nich fungují jako brzdy imunitní odpovědi a které naopak mohou její účinnost posílit. Získané poznatky pak slouží jako podklad pro navrhování nové generace CAR-T buněk, které by měly být odolnější vůči podmínkám panujícím uvnitř solidních nádorů.

Přestože je tato oblast výzkumu stále ve fázi laboratorního testování a předklinických studií, představuje jeden z nadějných směrů, jak rozšířit využití CAR-T terapie za hranice krevních onemocnění. Pokud se podaří identifikovat klíčové genetické úpravy, které pomohou imunitním buňkám překonat odpor solidních nádorů, mohlo by to v budoucnu otevřít cestu k léčbě, na kterou pacienti s plicním, pankreatickým, ovariálním, kolorektálním nebo prsním karcinomem dosud čekají.