Brazilští paleontologové objevili druhou fosílii záhadného plaza Cargninia enigmatica z triasu

Brazilští paleontologové popsali nový fosilní nález čelisti prehistorického plaza druhu Cargninia enigmatica, který výrazně rozšiřuje dosavadní znalosti o této záhadné skupině raných plazů z období pozdního triasu. Fosilie byla objevena na lokalitě Linha São Luiz v obci Faxinal do Soturno ve státě Rio Grande do Sul na jihu Brazílie a výsledky výzkumu byly publikovány 4. července 2026 v odborném časopise The Anatomical Record.

Nález představuje částečnou levou dolní čelist, která měří méně než devět milimetrů a obsahuje celkem dvanáct zubů. Přes svou nepatrnou velikost jde o vědecky mimořádně cenný materiál. Druh Cargninia enigmatica byl poprvé vědecky popsán teprve v roce 2010, a to rovněž na základě fragmentu dolní čelisti. Nový exemplář tak představuje druhý dosud zaznamenaný nález tohoto druhu a umožňuje vědcům podstatně lépe porozumět jeho anatomii i systematickému zařazení.

Živočich obýval oblast dnešní Brazílie přibližně před 225 miliony lety, v době pozdního triasu, kdy byl tento region součástí superkontinentu Pangea a hostil bohatou faunu včetně raných dinosaurů a dalších plazů. Lokalita Linha São Luiz je součástí souvrství Santa Maria, které je pro svou výjimečnou zachovalost triasových obratlovců dobře známo v mezinárodní paleontologické komunitě.

Klíčovou metodou výzkumu bylo mikro-CT skenování, které vědcům umožnilo nedestruktivně prozkoumat vnitřní strukturu drobné fosilie do nejmenších detailů. Tato zobrazovací technika, využívající rentgenové záření s vysokým rozlišením, odhalila anatomické znaky, jež by při klasickém preparačním postupu zůstaly skryty nebo by mohly být poškozeny. Díky tomu mohli autoři studie detailně analyzovat stavbu zubů, strukturu kosti a další morfologické charakteristiky, které jsou rozhodující pro určení systematického postavení druhu.

Z hlediska evoluční biologie je Cargninia enigmatica považována za ranou vývojovou větev, která se oddělila ještě před vznikem moderních lepidosaurů – skupiny zahrnující dnešní ještěry, hady a haterie. Toto zařazení z ní činí důležitého svědka rané diverzifikace šupinatých plazů a přináší nové poznatky o tom, jak tato skupina vznikala a jakými cestami se vyvíjela v průběhu triasového období. Přesné fylogenetické postavení druhu však zůstávalo dlouho nejasné právě proto, že dosavadní fosilní materiál byl velmi omezený.

Hlavní autorkou studie je Dr. Lísie Vitória Soares Damke z Universidade Federal de Santa Maria, brazilské univerzity, která patří k předním institucím zabývajícím se výzkumem triasových obratlovců v Jižní Americe. Právě tato instituce stojí za řadou významných paleontologických objevů z oblasti Rio Grande do Sul, která je pro svou geologickou historii a bohatství fosilních nálezů považována za jedno z nejdůležitějších paleontologických území na světě.

Objev potvrzuje, že i drobné a zdánlivě nevýrazné fosilie mohou mít zásadní vědecký přínos, pokud jsou zkoumány moderními metodami. Mikro-CT skenování se v posledních letech stalo standardním nástrojem paleontologického výzkumu a umožňuje získat informace, které byly ještě před několika desetiletími zcela nedostupné. V případě Cargninia enigmatica se tato metoda ukázala jako nepostradatelná, neboť čelist měří méně než centimetr a ruční preparace by moh