Paleontologové popsali nový druh pravěkého polovodního savce z Číny

Tým paleontologů z Yunnan University pod vedením Shundonga Bi popsal nový druh pravěkého savce, který žil v období rané křídy, přibližně před 120 miliony let, na území dnešní severovýchodní Číny. Fosilie druhu Dongoconodon platycauda pochází z lokality Changzigou, patřící do geologického souvrství Jiufotang Formation, a byla publikována v odborném časopise Nature Communications 1. října 2026.

Dongoconodon platycauda patřil mezi eutriconodontní savce – skupinu raně vymřelých savců, kteří se v mnoha ohledech odlišovali od dnešních forem. Živočich byl drobný, velikostí srovnatelný s vodním volem, přičemž jeho hmotnost vědci odhadují na 115 až 190 gramů. Navzdory nevelkým rozměrům jde o nález mimořádně zajímavý z hlediska evoluce savců a jejich přizpůsobení vodnímu prostředí.

Podle autorů studie vykazoval tento druh pozoruhodné znaky semiaquatického způsobu života. Měl plovací prsty a pohyboval se ve vodě podobně jako dnešní ptakopysk, tedy pomocí vlnivých pohybů těla a končetin přizpůsobených plavání. Vědci k tomuto závěru dospěli po srovnání třinácti měření kostí končetin fosilie se stejnými parametry u 124 současných druhů savců. Výsledky ukázaly jasnou podobnost s dnešními polovodními druhy, mezi něž patří například nutrie.

Zvláštní pozornost vzbudila také stavba chrupu tohoto pravěkého tvora. Dongoconodon totiž na rozdíl od většiny současných savců zuby opakovaně měnil, a to i v dospělosti. „Dongoconodon má 11 zubních pozic v horní čelisti a 10 v mandible,“ uvádějí autoři studie. Fosilní nálezy ukazují zuby v různých fázích prořezávání, včetně náhradních zubů, což svědčí o tom, že výměna chrupu probíhala u tohoto druhu opakovaně během celého života, nikoli pouze jednou jako u většiny dnešních savců.

Tento způsob obnovy chrupu je u savců vzácný a odkazuje spíše na starší, plazí vzorec výměny zubů. Jeho přítomnost u Dongoconodon platycauda naznačuje, že raní savci si v tomto ohledu ještě zachovávali některé primitivní rysy zděděné po svých plazích předcích, zatímco jiné části jejich anatomie, jako právě stavba končetin, se už přizpůsobovaly specializovanému způsobu života.

Kombinace obou těchto vlastností – semiaquatické adaptace a opakované výměny zubů – činí z Dongoconodon platycauda unikátní doklad evoluční diverzity raných savců v období křídy. Podle vědců z Yunnan University tento nález rozšiřuje poznání o tom, jak různorodé životní strategie si savci osvojovali už v rané fázi své evoluce, dlouho předtím, než došlo k velkému rozšíření moderních skupin savců po vymření dinosaurů.

Lokalita Jiufotang Formation v severovýchodní Číně je dlouhodobě známá bohatými nálezy fosilií z období rané křídy, včetně opeřených dinosaurů a raných ptáků. Objev Dongoconodon platycauda dokládá, že tato oblast skrývá cenné informace i o vývoji raných savců, kteří v tehdejším ekosystému koexistovali po boku dinosaurů a dalších skupin plazů.

Vědci plánují další výzkum zaměřený na podrobnější analýzu stavby kostry tohoto druhu i na porovnání s dalšími nálezy eutriconodontních savců z asijského kontinentu. Cílem je lépe pochopit, jak se u raných savců vyvíjely adaptace na různé způsoby života, od stromového přes suchozemský až po vodní, a jakou roli v tomto procesu hrála stavba chrupu a jeho výměna.

Objev tak přináší další důkaz o tom, že savci v období křídy nebyli pouze drobnými, nenápadnými tvory žijícími ve stínu dinosaurů, ale vyvíjeli se v překvapivě pestrou skupinu s rozmanitými ekologickými strategiemi. Dongoconodon platycauda se díky svým plovacím schopnostem řadí mezi vzácné doklady raného osídlení vodního prostředí savci, podobně jako několik dalších nedávno popsaných druhů z téhož geologického období.