Studie posouvá vznik prvních zvířat na Zemi o 200 milionů let hlouběji do minulosti

Nová studie naznačuje, že první zvířata na Zemi se mohla objevit o zhruba 200 milionů let dříve, než dosud ukazoval fosilní záznam. Práci zveřejnil 2. října 2026 časopis Science Advances, hlavním autorem je Orin M. Lole Durbin z Virginia Tech, na výzkumu se podílel také Dr. Ross Anderson z Oxford University Museum of Natural History.

Dosavadní nesporné fosilní důkazy o existenci zvířat pocházejí z takzvané Ediakarské bioty a jsou staré přibližně 574 milionů let. Vedle nich však existují i chemické stopy, takzvané lipidové biomarkery, které jsou spojovány s houbami a naznačují, že zvířata mohla existovat už před 635 miliony let. Nová analýza tyto dvě linie důkazů spojuje s dalším nástrojem – takzvanými molekulárními hodinami, které odhadují dobu, kdy se jednotlivé linie živých organismů od sebe oddělily na základě genetických rozdílů mezi dnešními druhy.

Klíčovou součástí výzkumu bylo přehodnocení takzvané Kheseen Biota – souboru fosfátových mikrofosilií z Mongolska, datovaných do období před přibližně 550 až 526 miliony let. Mezi těmito fosiliemi vědci nenašli žádné, které by bylo možné spolehlivě identifikovat jako pozůstatky zvířat. Tento závěr má podle autorů studie zásadní dopad na dosavadní odhady, protože podobné starší nálezy, konkrétně takzvaná Weng’an Biota, se dlouhodobě používaly jako horní časová hranice pro kalibraci molekulárních hodin při odhadování vzniku zvířat. Vědci nyní zpochybňují, zda je toto využití Weng’an Biota vůbec opodstatněné.

Po přepočítání s touto úpravou se odhady vzniku prvních zvířat podle nové analýzy rozšiřují do mnohem širšího časového rozmezí, zhruba mezi 800 až 700 miliony let. To je výrazně dříve, než naznačuje jak Ediakarská biota, tak i starší odhady založené na biomarkerech.

Autoři studie zdůrazňují, že jejich zjištění neznamenají, že by se první zvířata skutečně objevila přesně v tomto období – jde spíše o rozšíření možného intervalu, ve kterém mohla vzniknout, a o upozornění na nejistoty spojené s dosavadními metodami datování. Rozdíl mezi fosilními nálezy a molekulárními odhady je dlouhodobým problémem paleontologie: zatímco fosilie poskytují hmatatelný, ale často neúplný záznam, protože měkkotělí živočichové se fosilizují jen vzácně, molekulární hodiny závisí na kvalitě kalibračních bodů, tedy na spolehlivých fosiliích se známým stářím, které slouží jako referenční body pro výpočty.

Pokud se totiž ukáže, že fosilie dříve považované za nejstarší doklady zvířat ve skutečnosti zvířaty nejsou, jako v případě Kheseen Biota, posouvá se tím celý odhadovaný časový rámec. Výzkumníci proto doporučují, aby se vědecká komunita zaměřila na systematické prozkoumání dalších fosilních nalezišť po celém světě, a to i z odlišných typů prostředí, než jaká byla dosud studována. Jen tak lze podle nich získat spolehlivější a geograficky i ekologicky rozmanitější vzorek dokladů, který by pomohl zpřesnit, kdy přesně se první mnohobuněční živočichové na Zemi objevili.

Otázka původu zvířat patří mezi klíčová témata evoluční biologie, protože souvisí s pochopením toho, jak a kdy se vyvinula komplexní mnohobuněčná forma života poté, co Zemi po miliardy let obývaly především jednobuněčné organismy. Přesnější datování tohoto přechodu má význam i pro pochopení podmínek na rané Zemi, včetně úrovně kyslíku v atmosféře a oceánech, která je považována za jeden z faktorů ovlivňujících možnost vzniku složitějších živočišných forem.

Nová studie tak nepřináší definitivní odpověď na otázku, kdy přesně první zvířata vznikla, ale poukazuje na to, že dosavadní odhady mohly být založeny na nespolehlivých předpokladech. Autoři očekávají, že jejich zjištění vyvolají další diskusi mezi paleontology a podnítí revizi některých dosud používaných datovacích bodů v podobných studiích.