V Číně objevili nový druh opeřeného dinosaura Norellraptor barsboldi

Tým paleontologů popsal nový druh dinosaura, kterému dali jméno Norellraptor barsboldi. Fosilie byla objevena v souvrství Jiufotang v čínské provincii Liaoning, lokalitě proslulé výjimečně zachovanými pozůstatky opeřených dinosaurů z období rané křídy. Stáří nalezené kostry se odhaduje na 120 milionů let.

Kostra je neobvykle kompletní a měří pouhých 57 centimetrů, což řadí Norellraptora mezi drobné predátory tehdejší fauny. Druh patří do skupiny Microraptorinae – malých, ptákům nápadně podobných dravců, kteří se vyznačovali opeřenými končetinami a předpokládanou schopností plachtit nebo krátce létat mezi stromy. Tato skupina je dlouhodobě klíčová pro pochopení toho, jak se u teropodních dinosaurů vyvíjel let a jak úzce souvisí s evolucí ptáků.

Výzkum vedli Dr. Qiang Ji z Hebei GEO University a Dr. Andrea Cau z paleontologického muzea OPHIS. Výsledky jejich práce byly publikovány v časopise Nature Communications, kde autoři podrobně popsali nejen samotný nový druh, ale především jeho postavení v rodokmenu microraptorínů.

Díky analýze Norellraptora a souvisejících fosilií se vědcům podařilo identifikovat 194 anatomických změn, k nimž došlo v průběhu evoluce této skupiny. Právě tento rozsáhlý soubor znaků umožnil detailněji zrekonstruovat, jak se u microraptorínů postupně vyvíjely struktury spojené s letem a plachtěním.

Nejvýznamnějším zjištěním studie je ovšem srovnání těchto změn s evolucí vedoucí k moderním ptákům. Ukázalo se, že 30 procent identifikovaných znaků, tedy 57 anatomických rysů, se nezávisle objevuje i v linii, která vede k ptákům. Jinými slovy, podobné evoluční řešení vznikalo u obou skupin opakovaně a odděleně, nikoli jako dědictví po společném předkovi s již vyvinutým letovým aparátem.

Autoři studie tuto skutečnost shrnují jasně: podle jejich slov zjištění zpochybňují myšlenku, že microraptoriny a ptáci zdědili společný letový aparát. Místo toho výsledky naznačují, že podobné anatomické řešení – umožňující pohyb vzduchem – se u obou vývojových větví objevilo nezávisle na sobě, patrně jako reakce na podobný evoluční tlak a podobný způsob života ve stromovém prostředí.

Tento typ evoluce, kdy různé, nepříbuzné linie dojdou k podobnému řešení stejného problému, se označuje jako konvergentní evoluce. Objev Norellraptora a podrobná anatomická analýza tak přidávají důležitý důkaz do diskuze o tom, kolikrát a jak nezávisle se v historii teropodních dinosaurů vyvinuly struktury umožňující let nebo plachtění.

Nález z Liaoningu zároveň potvrzuje význam této lokality pro paleontologii. Souvrství Jiufotang a sousední geologické vrstvy v posledních desetiletích přinesly desítky dobře zachovaných fosilií opeřených dinosaurů, které zásadně změnily představy o vzhledu a chování těchto živočichů. Právě jemnozrnné sedimenty vznikající na dně tehdejších jezer umožnily zachování i drobných detailů, jako jsou otisky peří nebo měkkých tkání, což je pro studium evoluce letu klíčové.

Popis Norellraptora barsboldi tak rozšiřuje už tak bohatou skupinu microraptorínů a zároveň nabízí nový pohled na to, jak složitý a nejednoznačný byl vývoj letu u dinosaurů. Podle autorů studie bude další výzkum zaměřen na podrobnější srovnání jednotlivých anatomických znaků napříč celou skupinou teropodů, aby bylo možné přesněji určit, kdy a kolikrát se podobné adaptace v evoluci objevily.