Analýza lebky Homo antecessor odhalila překvapivě moderní stavbu

Španělský lokalitou Gran Dolina v pohoří Sierra de Atapuerca se opět zabývají vědci zkoumající druh Homo antecessor, jehož první fosilie zde byly objeveny už v roce 1994. Nová analýza, kterou provedl Rafael Gallareto-Sande s kolegy z Národního výzkumného centra pro evoluci člověka (CENIEH), přinesla poznatek, že lebka tohoto raného člověka byla stavebně překvapivě moderní.

Homo antecessor obýval Evropu v období mezi 1,2 miliony a přibližně 600 tisíci lety. Vědci se dlouho snažili určit, jaké postavení tento druh zaujímá v rámci evoluce rodu Homo a jaký byl jeho vztah k pozdějším druhům, jako jsou Homo erectus, neandertálci nebo moderní člověk. Nová studie, publikovaná v odborném časopise Journal of Human Evolution, se zaměřila na dosud méně probádaný aspekt – tloušťku parietální (temenní) kosti lebky.

Výzkumníci analyzovali tři fragmenty temenní kosti dospělých jedinců, katalogizované jako ATD6-115, ATD6-128 a ATD6-401. Klíčovou metodou byla počítačová mikrotomografie, která umožnila proměřit strukturu kosti s vysokou přesností, vrstvu po vrstvě. „Toto je poprvé, co jsme mohli kvantitativně porovnat tloušťku lebky tohoto druhu, vrstvu po vrstvě,“ uvedli autoři studie.

Výsledky ukázaly, že celková tloušťka lebky u Homo antecessor se pohybuje v rozmezí, které je typické pro moderní lidi a neandertálce, a je nižší než u Homo erectus. Tento nález naznačuje, že stavba lebky tohoto druhu byla v některých ohledech blíže pozdějším formám člověka, než se dosud předpokládalo.

Autoři studie zároveň zdůrazňují, že nové poznatky přispívají k lepšímu pochopení evoluční pozice Homo antecessor, ale je třeba je vnímat s opatrností. Vzorek zkoumaných fosilií totiž zůstává malý a fragmentární, což omezuje možnost vyvozovat definitivní závěry o celém druhu. Další výzkum a případné nové nálezy z lokality Gran Dolina by mohly tento obraz v budoucnu doplnit nebo upřesnit.