NASA přelétla s letouny F-5 nad zápasem NFL a představila program Artemis
13. 10. 2026
Vědci z Princeton Plasma Physics Laboratory (PPPL) přišli s novým přístupem, který by mohl usnadnit dosažení fúzního zapálení a přiblížit lidstvo praktické fúzní energii. Podle výsledků zveřejněných 10. října 2026 tým ve složení Luis Delgado-Aparicio, Masayuki Ono a Jonathan Menard identifikoval potenciálně efektivnější cestu, jak dosáhnout podmínek potřebných pro samoudržitelnou fúzní reakci.
Jádrem objevu je změna pořadí dvou klíčových kroků při přípravě plazmatu — ohřevu a zhuštění. Tradiční postupy obvykle plazma nejprve stlačí a teprve poté ohřívají na potřebnou teplotu. Vědci z PPPL ale naznačují, že obrácené pořadí by mohlo snížit celkové energetické nároky potřebné k dosažení zapálení, tedy stavu, kdy fúzní reakce produkuje dostatek energie na to, aby se sama udržovala bez nutnosti vnějšího ohřevu.
Klíčovým ukazatelem, podle kterého se úspěšnost fúzní reakce posuzuje, je takzvané Lawsonovo kritérium. To stanovuje minimální kombinaci hustoty plazmatu, teploty a doby jeho udržení, při níž je možné zapálení dosáhnout. Dalším důležitým parametrem je hodnota Q, která vyjadřuje poměr výkonu vznikajícího z fúzních reakcí k výkonu dodávanému externím ohřevem. Pro čisté fúzní palivo by ideální hodnota měla dosahovat Q = 5, což by znamenalo, že reakce produkuje pětkrát více energie, než je do ní zvenčí vloženo.
V praxi ale dosažení takových hodnot komplikuje řada fyzikálních jevů. Mezi hlavní problémy patří akumulace helia, které vzniká jako vedlejší produkt fúzní reakce a postupně plazma znečišťuje, dále kontaminace plazmatu dalšími nečistotami, ztráty energie prostřednictvím synchrotronového záření a celkové tepelné ztráty. Zvlášť významným zdrojem potíží je podle vědců wolfram, materiál běžně používaný v konstrukci fúzních reaktorů kvůli své odolnosti vůči vysokým teplotám. Pokud se částice wolframu dostanou do plazmatu, mohou podle výzkumníků zdvojnásobit tlak potřebný k dosažení zapálení, což výrazně ztěžuje celý proces.
Tým z PPPL proto zkoumá i další technologické možnosti, jak tyto problémy obejít. Mezi diskutovanými řešeními je použití kapalného lithia, které by mohlo omezit kontaminaci plazmatu nečistotami z materiálu stěn reaktoru, a takzvané spin-polarizované palivo, u něhož je zarovnání spinu jader palivových atomů využito ke zvýšení účinnosti fúzních reakcí.
Nový teoretický přístup zatím vychází z výpočtů a modelů, nikoli z přímých experimentálních výsledků na fúzním zařízení. Vědci proto plánují jeho ověření prostřednictvím digitálních experimentů a rozsáhlých počítačových simulací, které by měly potvrdit, zda obrácené pořadí ohřevu a komprese plazmatu skutečně přináší očekávané výhody v reálných podmínkách fúzního reaktoru.
Výzkum vznikl na Princeton University ve Spojených státech a je podporován americkým ministerstvem energetiky prostřednictvím Úřadu pro vědu a jeho Úřadu pro fúzní energetické vědy, a to na základě kontraktu DE-AC02-09CH11466. PPPL dlouhodobě patří mezi přední světová pracoviště zabývající se výzkumem jaderné fúze a vývojem technologií potřebných k tomu, aby se fúzní energie mohla stát reálným zdrojem čisté elektřiny.
Pokud se teoretické předpoklady týmu potvrdí v dalších simulacích a následně i v experimentálním ověření, mohlo by to znamenat významný krok směrem ke snížení technických a energetických bariér, které v současnosti brání komerčnímu využití fúzní energie. Dosažení stabilního a energeticky výhodného zapálení zůstává jedním z hlavních cílů fúzního výzkumu po celém světě, a jakékoli zjištění, které by mohlo snížit nároky na dosažení tohoto stavu, má potenciál ovlivnit směřování budoucích projektů fúzních reaktorů.