Webb v galaxii Dragon zachytil 104 zesílených hvězdných událostí, rekord

Astronomové s pomocí vesmírného dalekohledu Jamese Webba (JWST) zachytili rekordní počet takzvaných zesílených hvězdných událostí v galaxii přezdívané Dragon, tedy Drak. Tým identifikoval celkem 104 magnifikovaných hvězdných událostí, což je více než dvojnásobek dosavadního rekordu. Ten činil 44 podobných detekcí ve stejné galaxii.

Galaxie Dragon se nachází přibližně 6,5 miliardy světelných let od Země. Světlo, které z ní dnes pozorujeme, tedy vyrazilo na cestu v době, kdy byl vesmír výrazně mladší. I přes takovou vzdálenost se v ní podařilo zachytit jednotlivé hvězdy nebo jejich skupiny, což by bez zesílení signálu nebylo možné.

Zesílené události vznikají tehdy, když se světlo vzdáleného objektu na své cestě ke Zemi ohýbá v gravitačním poli hmoty ležící mezi zdrojem a pozorovatelem. Takový jev se označuje jako gravitační čočkování. Světlo se při něm může na určitých místech výrazně zesílit, a to natolik, že se z jinak neviditelné hvězdy stane na čas pozorovatelný zdroj. Právě takové události odhalují některé z nejzářivějších hvězd v dané galaxii.

Podle autorů studie nabízí nový soubor dat vzácný pohled na hvězdnou populaci galaxie Dragon. Obvykle je při pozorování takto vzdálených objektů k dispozici jen souhrnné světlo celých hvězdných soustav. Jednotlivé zesílené události dovolují nahlédnout hlouběji a posoudit, jaké typy hvězd se v galaxii vyskytují.

Význam zjištění však podle článku nekončí u samotných hvězd. Zesílené hvězdné události mohou také naznačovat přítomnost temné hmoty, tedy neviditelné složky vesmíru, kterou nelze přímo pozorovat a o jejíž existenci se usuzuje z jejích gravitačních účinků. Studie tak podle textu poskytuje možný náznak povahy temné hmoty, tedy toho, z čeho by se mohla skládat nebo jak se může chovat.

Rekordní počet detekcí ukazuje, jak výkonným nástrojem JWST při studiu vzdáleného vesmíru je. Dalekohled umožňuje zachytit slabé a vzdálené zdroje světla s dosud nedosaženou citlivostí. V kombinaci s přirozeným zesilovacím efektem gravitačních čoček tak vědcům otevírá možnosti, které byly dříve mimo dosah.

Z dostupných informací vyplývá, že nárůst počtu detekcí z 44 na 104 není jen kosmetickým vylepšením statistiky. Větší vzorek zesílených událostí dává astronomům pevnější základ pro další analýzy, a to jak při zkoumání hvězdné populace galaxie, tak při úvahách o rozložení a vlastnostech temné hmoty. Čím více takových událostí se podaří zachytit, tím přesněji lze podle všeho omezit, jaké modely temné hmoty přicházejí v úvahu.

Studie tak zapadá do širší snahy porozumět tomu, z čeho se vesmír skládá. Temná hmota tvoří podle současných poznatků podstatnou část veškeré hmoty ve vesmíru, přesto zůstává její povaha záhadou. Jakýkoli nový způsob, jak ji zkoumat, je proto pro vědce cenný. Pozorování z galaxie Dragon přidává do této mozaiky další dílek a zároveň ukazuje, že i jediná vzdálená galaxie může při dostatečně citlivém pohledu poskytnout překvapivě bohatý soubor informací.

Podrobnosti o metodě analýzy a dalších výsledcích budou zřejmě předmětem navazující diskuse v odborné komunitě. Již nyní je však jasné, že galaxie Dragon patří k nejzajímavějším cílům pro studium zesílených hvězdných událostí a že rekordní počet 104 detekcí posouvá možnosti tohoto oboru o významný krok dál.