V Kalifornii podali žalobu na Syngentu kvůli rakovině údajně způsobené atrazinem

V Kalifornii byla podána žaloba proti společnosti Syngenta, v níž muž tvrdí, že jeho rakovinu způsobila expozice herbicidu atrazin. Žaloba dále uvádí, že Syngenta věděla nebo měla vědět, že její přípravky s atrazinem zvyšují riziko rakoviny, a přesto na toto riziko uživatele neupozornila. Informoval o tom časopis Chemistry World v článku Phillipa Broadwitha z 20. října.

Žalobu podala advokátní kancelář Wisner Baum. Ta vede také podobné žaloby proti koncernu Bayer–Monsanto kvůli herbicidům na bázi glyfosátu. Načasování případu je přitom zajímavé: Kalifornie oznámila záměr zařadit atrazin na seznam Proposition 65 dne 9. října a žaloba byla podána o tři dny později, 12. října. Podle Proposition 65 musí firmy varovat obyvatele Kalifornie před expozicí látkám, které jsou na tomto seznamu uvedeny.

Právní prostředí se přitom letos změnilo. Americký nejvyšší soud v červnu rozhodl, že federální předpisy o označování pesticidů mají přednost před požadavky jednotlivých států. Jak se tento výklad promítne do kalifornských žalob založených na údajném nedostatečném varování, ukáže teprve další vývoj.

Samotné hodnocení atrazinu se u různých institucí výrazně liší. Americká agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) klasifikuje atrazin i glyfosát jako látky, které pravděpodobně nezpůsobují rakovinu. Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC), která je součástí Světové zdravotnické organizace, oba herbicidy naopak označila za pravděpodobně karcinogenní. Hodnocení atrazinu zveřejnila v listopadu 2025.

Rozdíl nutně neznamená, že jedna z institucí chybuje. Agentury totiž odpovídají na odlišné otázky. EPA posuzuje riziko, tedy to, co lze očekávat při expozici za běžných podmínek používání. IARC hodnotí nebezpečnost, tedy zda látka za nějakých okolností může způsobovat rakovinu, bez ohledu na to, jak velké expozici jsou lidé reálně vystaveni. Právě tento rozdíl bývá jádrem sporů o glyfosát a podobný spor se nyní otevírá i kolem atrazinu.

Atrazin je přitom v řadě zemí regulován přísněji než ve Spojených státech. Ve Velké Británii a v Evropské unii byl stažen z použití přibližně v letech 2004 až 2007. Důvodem však nebylo riziko rakoviny u lidí, ale vysoké vyplavování do povrchových a podzemních vod.

Právě znečištění vod zůstává u atrazinu citlivým tématem i v USA. EPA v roce 2024 navrhla dodatečná opatření ke zmírnění vyplavování atrazinu do vodních toků. Environmentální skupiny tato opatření kritizovaly jako nedostatečná a podaly žalobu, v níž požadují přísnější kontrolu.

Žaloba proti Syngentě tak vstupuje do situace, kdy se střetává regulatorní hodnocení, rozdílné metodiky posuzování rakovinného rizika a nově vyjasněná pravidla o přednosti federálního označování pesticidů. Zda se kalifornský případ dostane k věcnému projednání, a jak se v něm uplatní červnové rozhodnutí nejvyššího soudu, zatím není jasné.

Případ přitom sleduje i zájem o širší souvislosti. Advokátní kancelář, která žalobu podala, má zkušenosti z velkých sporů o glyfosát, v nichž se právě otázka označování a varování spotřebitelů stala jedním z klíčových témat. Obdobný postup lze nyní očekávat i u atrazinu, zejména pokud Kalifornie atrazin na seznam Proposition 65 skutečně zařadí.

Pro výrobce a uživatele herbicidů to znamená nejistotu. Zatímco federální regulátor stále považuje atrazin za látku, která pravděpodobně rakovinu nezpůsobuje, mezinárodní agentura jej řadí mezi pravděpodobné karcinogeny a jeden z nejlidnatějších států USA uvažuje o povinném varování. Jak se tyto rozpory promítnou do soudních sporů i do případných dalších regulačních kroků, ukáže teprve nadcházející vývoj.