Archeologové v Srbsku objevili 6 500 let starý lidský zub nošený jako korálek náhrdelníku

Srbští archeologové znovu prozkoumali předmět, který byl po léta uložen ve sbírkách jako obyčejný korálek vyrobený ze zvířecího zubu. Nová analýza však ukázala, že jde o mnohem vzácnější a starší nález – lidský zub starý více než 6 500 let, který byl v minulosti vyvrtán a nošen jako součást náhrdelníku.

Zub pochází z naleziště Vinča v Jablanici u Bělehradu, jednoho z nejvýznamnějších archeologických nalezišť na Balkáně spojených s pravěkou vinčanskou kulturou. Tato kultura, rozšířená v období neolitu na území dnešního Srbska a přilehlých oblastí, je známá zejména díky rozvinuté keramice, sídlištím strukturám a bohatým symbolickým artefaktům, mezi něž patřily i ozdoby vyrobené z kostí a zubů.

Předmět byl dlouhou dobu chybně katalogizován jako zvířecí zub upravený do podoby korálku. Teprve při revizi sbírkového materiálu si archeologové všimli anatomických detailů, které neodpovídaly zvířecímu chrupu. Podrobnější zkoumání provedli Nemanja Marković a Ana Maričić, kteří dospěli k závěru, že se jedná o lidský zub, jenž byl uměle upraven – proděravěn tak, aby jej bylo možné provléknout šňůrkou a nosit jako přívěsek.

Podle badatelů jde o vzácný doklad toho, jak pravěké komunity zacházely s lidskými ostatky nejen z čistě praktického, ale i symbolického hlediska. Použití lidského zubu jako ozdoby naznačuje, že mohl mít pro tehdejší obyvatele hlubší význam – ať už jako connection s zemřelým příbuzným, ochranný amulet, nebo součást rituálních praktik. Podobné zvyklosti jsou z jiných pravěkých kultur známy, byť zůstávají vzácné a badatelé je interpretují velmi opatrně.

Chybná identifikace artefaktu ukazuje, jak náročné může být rozlišení lidských a zvířecích zubů pouhým okem, zejména pokud je zub poškozený nebo upravený vrtáním. Teprve detailní morfologická analýza umožnila archeologům rozpoznat skutečný původ nálezu. Podle Markoviće a Maričić tento případ zdůrazňuje potřebu opakovaného přezkoumávání starších muzejních sbírek, protože i dlouho známé předměty mohou při novém zkoumání odhalit dosud přehlédnuté informace.

Nález z Jablanice tak přispívá k širšímu obrazu o vinčanské kultuře a jejím vztahu k lidskému tělu, smrti a symbolickým praktikám. Archeologové plánují další analýzy, které by mohly upřesnit stáří zubu, pohlaví a případně i příbuzenský vztah k jiným ostatkům nalezeným na stejné lokalitě. Výzkum tak potvrzuje, že i po desetiletích zkoumání může naleziště Vinča nadále přinášet nová a překvapivá zjištění o životě pravěkých komunit na Balkáně.