Vědci z MSK objevili slabinu bloudivé DNA v agresivních nádorech

Vědci z Memorial Sloan Kettering Cancer Center (MSK) v New Yorku odhalili slabinu v takzvané „rogue DNA“ (bloudivé či nepočestné DNA), kterou lze nalézt v agresivních formách rakoviny. Podle jejich zjištění má tato struktura skrytý strukturální nedostatek, který by mohl otevřít cestu k novým způsobům léčby dosud těžko léčitelných nádorů.

Rogue DNA se vyskytuje v podobě malých kruhových útvarů, jež se v buňkách rakoviny nacházejí mimo běžné chromozomy. Tyto struktury umožňují nádorovým buňkám nadměrně kopírovat geny, které podporují jejich růst a přežití, a jsou spojovány s agresivnějším průběhem onemocnění i horší odpovědí na standardní léčbu. Právě proto vzbuzují mezi onkology dlouhodobý zájem – pokud by se podařilo najít způsob, jak tyto struktury narušit, mohlo by to výrazně omezit schopnost nádoru růst a odolávat terapii.

Tým z MSK se zaměřil na to, jak buňka tuto neobvyklou DNA udržuje stabilní a funkční. Zjistil, že za normálních okolností se o její integritu stará konkrétní opravný protein, který dokáže odhalit a napravit poškození, jež by jinak vedlo k rozpadu struktury. Vědci prokázali, že zablokování právě tohoto proteinu vede k rozpadu rogue DNA, což naznačuje, že nádorové buňky jsou na jeho funkci závislé mnohem víc, než se dosud předpokládalo.

Toto zjištění je významné především proto, že běžné zdravé buňky takovou závislost na daném opravném mechanismu nevykazují ve stejné míře. To by v teorii mohlo umožnit vývoj léčiv, která by cíleně narušila rogue DNA v nádorových buňkách, aniž by výrazně poškodila zdravou tkáň – tedy přesně ten typ selektivity, o který onkologický výzkum dlouhodobě usiluje.

Autoři studie zdůrazňují, že jde o objev na úrovni základního výzkumu, který teprve ukazuje směr, jakým by se mohl další vývoj ubírat. Než se podobný přístup dostane k pacientům, bude nutné ověřit, zda lze daný opravný protein bezpečně a účinně blokovat pomocí léčiv, a to jak v laboratorních modelech, tak následně v klinických studiích. Zároveň bude třeba zjistit, u kterých typů nádorů je závislost na rogue DNA a s ní spojeném opravném mechanismu nejvýraznější, protože právě tam by nová strategie mohla přinést největší přínos.

Odborníci z MSK připomínají, že rogue DNA byla v minulosti pozorována u řady agresivních nádorových onemocnění, u nichž standardní terapie často selhávají nebo je nádor po čase vůči nim rezistentní. Pokud by se podařilo vyvinout léčivo mířící na odhalený opravný protein, mohlo by jít o doplňkovou strategii k existující chemoterapii, cílené léčbě nebo imunoterapii – tedy o způsob, jak nádor oslabit z jiného úhlu než dosavadní přístupy.

Výzkumný tým plánuje pokračovat ve studiu mechanismu, kterým daný protein rogue DNA chrání, a hledat molekuly, jež by dokázaly jeho funkci potlačit. Součástí dalšího bádání bude i snaha pochopit, proč se nádorové buňky na tento konkrétní opravný systém spoléhají silněji než buňky zdravé – odpověď na tuto otázku by mohla pomoci nejen při navrhování nových léčiv, ale i při odhadu, u kterých pacientů by taková terapie mohla fungovat nejlépe.

Objev z MSK tak zapadá do širšího trendu onkologického výzkumu, který se v posledních letech stále více zaměřuje na neobvyklé genetické struktury uvnitř nádorových buněk a na hledání jejich specifických slabin. Právě podobné přístupy, cílící na odlišnosti mezi nádorovou a zdravou buňkou na molekulární úrovni, jsou považovány za jednu z nadějných cest, jak v budoucnu léčit i ty typy rakoviny, které dnes patří mezi nejobtížněji léčitelné.