Rok od ničivého zemětřesení u Kamčatky: vlna na Šumšu dosáhla 19 metrů

Silné zemětřesení o magnitudě 8,8 zasáhlo loni 29. července v 23:24 UTC oblast u pobřeží Kamčatky v Rusku. Šlo o nejsilnější seismický otřes od roku 2011, kdy Japonsko zasáhlo ničivé zemětřesení Tóhoku, které následně vyvolalo smrtící tsunami a jadernou havárii v elektrárně Fukušima. Otřesy u Kamčatky patří mezi nejsilnější zaznamenané události v historii měření zemětřesení vůbec.

Epicentrum se nacházelo v tichomořské oblasti známé vysokou seismickou aktivitou, kde se stýkají tektonické desky a dochází zde pravidelně k silným zemětřesením. Vzhledem k mimořádné síle otřesu vydaly úřady varování před tsunami pro rozsáhlou oblast Tichého oceánu, a to od Japonska až po Chile na opačné straně oceánu. Rozsah varování ukazuje, jak velký potenciál mělo zemětřesení způsobit škody i tisíce kilometrů od epicentra.

Nejvýraznější dopad měla vlna tsunami na ostrově Šumšu v Kurilských ostrovech, které se táhnou mezi Kamčatkou a Japonskem. Podle dostupných údajů zde výška vlny dosáhla přibližně 19 metrů (62 stop). Jde o mimořádně vysokou vlnu, která dokládá ničivý potenciál podobných přírodních katastrof v blízkosti epicentra silných podmořských zemětřesení.

Kurilské ostrovy jsou řídce osídlené, což pravděpodobně omezilo rozsah škod na majetku a obětech ve srovnání s hustěji obydlenými pobřežními oblastmi. Přesto vysoká vlna na Šumšu ukazuje, jak nebezpečná mohou být tsunami vznikající v bezprostřední blízkosti epicentra, kde obyvatelé mají jen minimální čas na evakuaci.

Varování před tsunami bylo vydáno pro široké pásmo pobřeží Tichého oceánu, včetně japonských ostrovů, ruského dálného východu, ale i vzdálenějších oblastí jako je Chile na jihoamerickém kontinentě. Takto rozsáhlé varování je typické pro zemětřesení o magnitudě blížící se 9, kdy energie uvolněná při otřesu dokáže vyvolat vlny schopné urazit celý Tichý oceán během několika hodin.

Zemětřesení o magnitudě 8,8 patří mezi vzácné jevy – podle seismologických klasifikací jde o události, které se na daném místě vyskytují jen jednou za několik desetiletí až století. Síla otřesu odpovídá uvolnění obrovského množství energie nahromaděné pod mořským dnem v důsledku pohybu tektonických desek podél tzv. subdukční zóny, kde se jedna deska podsouvá pod druhou.

Oblast Kamčatky je součástí tzv. Tichomořského ohnivého kruhu, pásu vysoké sopečné a seismické aktivity obklopujícího Tichý oceán. V této zóně dochází k většině nejsilnějších zemětřesení na světě, včetně zmíněného zemětřesení Tóhoku z roku 2011 i dalších historických katastrof v Chile, na Aljašce či v Indonésii.

Srovnání se zemětřesením Tóhoku je v tomto kontextu významné, protože ukazuje na výjimečnost události na Kamčatce. Zemětřesení Tóhoku v roce 2011 mělo magnitudu 9,0–9,1 a způsobilo rozsáhlou tsunami, která zasáhla severovýchodní pobřeží Japonska, přičemž vedlo i k vážné jaderné havárii. Kamčatské zemětřesení s magnitudou 8,8 je tak od té doby považováno za nejsilnější zaznamenaný otřes na světě.

Dopady zemětřesení a navazující tsunami byly sledovány seismologickými a oceánografickými institucemi po celém Tichém oceánu. Varovné systémy, zavedené právě po zkušenostech z katastrofy v roce 2011, umožnily vydat varování s dostatečným předstihem pro vzdálenější oblasti, zatímco v bezprostřední blízkosti epicentra, jako na ostrově Šumšu, měli obyvatelé na reakci jen velmi omezený čas.

Přesný rozsah škod a případných obětí v souvislosti s touto konkrétní událostí nebyl v dostupných informacích specifikován. Nicméně samotná magnituda a výška zaznamenané vlny řadí toto zemětřesení mezi nejvýznamnější přírodní katastrofy posledních let a připomínají, že oblast Kamčatky a přilehlých Kurilských ostrovů zůstává jednou z nejaktivnějších seismických zón na planetě.