HHS míří k uvolnění pravidel pro výrobu peptidů jako BPC-157 v lékárnách

Ministerstvo zdravotnictví a sociálních služeb USA (HHS) pod vedením Roberta F. Kennedyho Jr. udělalo další krok směrem k povolení výroby určitých peptidů specializovanými lékárnami. Takzvaná „interim access policy“, tedy prozatímní politika přístupu k těmto látkám, byla 15. října 2026 zaslána Bílému domu k posouzení. Jde o signál, že administrativa se chystá zmírnit dosavadní regulační bariéry pro produkty, které si v posledních letech vydobyly velkou popularitu mezi wellness komunitou.

Peptidy jsou injekčně podávané látky, které zatím z velké části nepodléhají žádné systematické regulaci. Mezi příznivci biohackingu a wellness influencery si získaly oblibu především díky slibovaným účinkům na regeneraci a fyzickou výkonnost. Nejznámějším zástupcem je peptid BPC-157, který je propagován jako prostředek na budování svalové hmoty a urychlení hojení zranění. Právě tento peptid patří mezi látky populární i mezi lidmi blízkými Kennedymu samotnému.

Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) přitom dříve zařadil BPC-157 a několik dalších peptidů na seznam látek představujících bezpečnostní riziko, mimo jiné kvůli chybějícím klinickým datům o jejich dlouhodobých účincích a bezpečnosti. Navzdory tomu poptávka po těchto produktech roste a odhadovaná hodnota trhu s peptidy se dnes pohybuje mezi dvěma a třemi miliardami dolarů.

Právě kvůli přísnějšímu regulačnímu postoji FDA se podle odborníků v posledních letech rozšířil takzvaný šedý trh, na který se obracejí Američané hledající přístup k peptidům bez lékařského dohledu. Nejedná se přitom o legální, kontrolované produkty – řada z nich pochází z Číny a dalších zemí, kde výroba podléhá jen minimální nebo žádné kontrole kvality. Zastánci nové politiky HHS argumentují, že legalizace výroby v amerických specializovaných lékárnách by mohla tento nelegální obchod omezit a zajistit spotřebitelům bezpečnější alternativu.

„Toto je obrovské,“ reagoval na zprávu Brigham Buhler, provozovatel wellness kliniky, který patří mezi zastánce širšího přístupu k peptidům. Podobně rychle plán ocenili i další osoby z okruhu Kennedyho spojenců, z nichž někteří se sami podílejí na prodeji peptidových produktů. Jejich nadšený ohlas ale zároveň vyvolává otázky ohledně možného střetu zájmů, protože ti, kdo mají z legalizace přímý ekonomický prospěch, patří zároveň mezi nejhlasitější podporovatele nové politiky.

Pokud Bílý dům návrh schválí, umožnil by vznik jasnějšího legálního rámce pro výrobu vybraných peptidů prostřednictvím takzvaných compounding pharmacies – specializovaných lékáren, které smí vyrábět individuálně připravované léčivé přípravky na základě předpisu, aniž by musely procházet plným schvalovacím procesem FDA jako běžné léky. Tento model se již dříve používal u jiných látek, u nichž chyběla širší komerční výroba, ale panovala poptávka ze strany lékařů a pacientů.

Kritici zmírnění regulace naopak upozorňují, že u BPC-157 a podobných peptidů stále chybí rozsáhlejší klinické studie, které by potvrdily jejich bezpečnost a účinnost při dlouhodobém užívání. Obávají se, že rychlejší legální dostupnost by mohla vést k masovějšímu používání bez odpovídajícího lékařského dohledu, zejména pokud budou peptidy nadále propagovány hlavně prostřednictvím sociálních sítí a wellness influencerů, nikoli na základě ověřených medicínských doporučení.

Zda a v jaké podobě Bílý dům prozatímní politiku přístupu k peptidům schválí, zatím není jasné. Krok nicméně zapadá do širšího přístupu současného vedení HHS, které od nástupu Kennedyho opakovaně signalizovalo ochotu přehodnotit dosavadní regulační praxi FDA u řady alternativních a doplňkových látek. Rozhodnutí Bílého domu bude mít dopad nejen na miliardový trh s peptidy, ale i na to, zda se podaří omezit přetrvávající dovoz nelegálních produktů ze zahraničí.