Vědci varují: masivní expanze větrných farem v Severním moři může změnit srážky do roku 2050

Vědci z německého výzkumného centra Helmholtz-Zentrum Hereon upozorňují, že plánovaná rozsáhlá expanze offshore větrných farem v Severním moři by do roku 2050 mohla výrazně ovlivnit regionální srážkové vzorce. Podle nové studie by se v souvislosti s masivním nárůstem instalované kapacity mohly srážky nad mořem zvýšit, zatímco v přilehlých pobřežních oblastech by naopak mohly klesnout.

Evropské země plánují v následujících desetiletích výrazně navýšit kapacitu offshore větrných elektráren v Severním moři, které patří k nejvýznamnějším lokalitám pro rozvoj mořské větrné energetiky na kontinentu. Hustota turbín se má podle stávajících plánů v příštích letech dramaticky zvýšit, což by mělo pomoci Evropě naplnit klimatické cíle a snížit závislost na fosilních palivech. Právě rozsah těchto plánů ale podle vědců z Hereonu vyvolává otázky ohledně jejich dopadu na místní klima a počasí.

Větrné turbíny podle výzkumníků ovlivňují proudění vzduchu v atmosféře nad mořem. Rotory zpomalují vítr a vytvářejí turbulence, což mění způsob, jakým se vlhkost a teplo v ovzduší přesouvají. Při současné hustotě instalovaných turbín jsou tyto efekty podle vědců relativně omezené a lokální. Pokud by ale došlo k plánovanému masivnímu rozšíření farem, mohly by se kumulativní dopady jednotlivých turbín začít projevovat na širší, regionální úrovni.

Velmi rozsáhlá expanze by mohla ovlivnit regionální srážkové vzory, uvádí studie Helmholtz-Zentrum Hereon.

Podle modelových výpočtů vědců by zvýšená turbulence způsobená velkým počtem turbín mohla vést k tomu, že se vzduch nad mořem více promíchává a vlhkost se snáze mění v srážky přímo nad hladinou. Výsledkem by podle autorů studie mohl být nárůst srážek nad samotným mořem. Zároveň by ale mohlo docházet k tomu, že se méně vlhkosti přesune směrem k pevnině, což by naopak mohlo vést ke snížení srážek v pobřežních regionech.

Srážky na moři by tak podle závěrů studie mohly vzrůst, zatímco v pobřežních oblastech by mohly klesnout.

Vědci zdůrazňují, že jde zatím o modelové odhady založené na scénářích budoucího rozvoje větrné energetiky, nikoli o potvrzené pozorování reálných změn. Přesný rozsah a intenzita těchto efektů budou podle nich záviset na konkrétním provedení plánované expanze, tedy na tom, kolik turbín skutečně vznikne, jak budou rozmístěny a jak hustě budou farmy uspořádány.

Autoři studie z Hereonu zároveň poukazují na to, že podobné klimatické dopady rozsáhlých větrných parků dosud nebyly v plánovacích procesech dostatečně zohledňovány. Rozvoj offshore větrné energetiky se podle nich obvykle posuzuje především z hlediska technické proveditelnosti, nákladů a dopadu na mořské ekosystémy, zatímco vliv na atmosférické proudění a srážkové vzorce zůstává méně prozkoumanou oblastí.

Případné narušení srážkových vzorců v pobřežních regionech by přitom mohlo mít širší dopady, mimo jiné na zemědělství, hospodaření se sladkou vodou nebo na místní ekosystémy v oblastech přiléhajících k Severnímu moři. Vědci proto doporučují, aby byly podobné klimatické efekty zahrnuty do dlouhodobého plánování rozvoje offshore větrné energetiky, a to i s ohledem na to, že Severní moře je jednou z oblastí s nejambicióznějšími plány na rozšíření této technologie v Evropě.

Studie Helmholtz-Zentrum Hereon tak přidává další rozměr do diskuse o tom, jak rychle a v jakém rozsahu by se měla obnovitelná energetika na moři rozvíjet. Zatímco přínosy pro snižování emisí skleníkových plynů jsou podle odborníků nesporné, otázka nezamýšlených vedlejších účinků na regionální klima podle vědců zasluhuje další výzkum ještě předtím, než budou realizovány nejambicióznější plány na rozšíření kapacit do poloviny století.