Velitelka mise Crew-12 Jessica Meir popsala pohled na křehkost Země z ISS

Velitelka mise Crew-12 Jessica Meir pořídila 27. září 2026 z Mezinárodní vesmírné stanice fotografii severní Afriky, kterou doprovodila úvahou o tom, jak pohled na Zemi z oběžné dráhy mění vnímání planety. Podle jejích slov si člověk ve vesmíru uvědomí, jak křehký je život na Zemi ve srovnání s nekonečným prostorem kolem ní. Vidíte ten velmi tenký, křehký pás atmosféry, a víte, že to je vše, co podporuje život, uvedla Meir.

Mise Crew-12 probíhala od 13. února do 8. října 2026 a byla jednou z řady pravidelných letů SpaceX k ISS v rámci spolupráce s NASA. Posádka během téměř osmiměsíčního pobytu na stanici prováděla vědecké experimenty a technickou údržbu systémů stanice, přičemž řada členů týmu se při této příležitosti vyjádřila i k širšímu významu kosmických misí pro mezinárodní spolupráci.

Mezi zmíněné postřehy patřila i slova ruského kosmonauta Andreje Fedjajeva z agentury Roskosmos, který zdůraznil, že fungování posádky ISS by mohlo sloužit jako vzor pro soužití lidí na Zemi. Podle Fedjajeva na stanici mezi členy posádky nepanují žádné národnostní ani politické hranice. Neexistují žádné hranice, jsme všichni přátelé, jsme jen jedna posádka, řekl ruský kosmonaut, čímž odkázal na dlouhodobou tradici spolupráce mezi americkou, ruskou a evropskou kosmickou agenturou na palubě stanice i přes mezinárodní politické napětí na Zemi.

Mise byla výjimečná i z pohledu evropské kosmonautiky. Francouzská astronautka Sophie Adenot se během pobytu na ISS stala první Francouzkou, která vykonala výstup do volného kosmického prostoru. Kromě toho překonala rekord v nejdelším nepřetržitém letu evropského astronauta ve vesmíru, když strávila na oběžné dráze 237 dní. Předchozí rekord držel italský astronaut Luca Parmitano, který se v letech 2019 a 2020 zdržel ve vesmíru nepřetržitě 201 dní.

Adenotin úspěch potvrzuje rostoucí roli evropských astronautů v dlouhodobých vesmírných misích a zároveň posiluje postavení Evropské kosmické agentury (ESA) jako rovnocenného partnera NASA a dalších agentur při výzkumu a provozu ISS. Výstup do volného prostoru i samotná délka mise jsou považovány za náročné fyzicky i psychicky, neboť astronauti musí po dlouhou dobu fungovat v omezeném prostoru stanice za podmínek mikrogravitace, které mají dopad na lidský organismus.

Mezinárodní vesmírná stanice, která obíhá Zemi ve výšce přibližně 400 kilometrů, zůstává klíčovým místem pro mezinárodní vědeckou spolupráci i přes politické rozdíly mezi zúčastněnými státy. Mise jako Crew-12 ukazují, že navzdory napětí na Zemi dokážou astronauti a kosmonauti z různých zemí spolupracovat na společných cílech, ať už jde o vědecký výzkum, testování technologií pro budoucí mise k Měsíci a Marsu, nebo jen o symbolické sdílení pohledu na planetu z vesmíru.

Výroky posádky Crew-12 tak znovu připomněly fenomén, který astronauti a kosmonauti často popisují jako takzvaný overview effect – psychologickou proměnu vnímání světa po spatření Země z oběžné dráhy. Mnozí z nich po návratu popisují silnější pocit sounáležitosti s lidstvem a naléhavější vnímání ekologických a společenských problémů planety.

Mise Crew-12 skončila návratem posádky na Zemi 8. října 2026, přičemž výsledky vědeckých experimentů prováděných na palubě ISS budou v následujících měsících dále vyhodnocovány. Rekord Sophie Adenot i symbolická gesta mezinárodní spolupráce zůstávají dalším příspěvkem k dlouhé historii ISS, která od svého uvedení do provozu slouží jako příklad fungující spolupráce mezi státy i v obdobích zhoršených vztahů na Zemi.