Vědci odhalili, jak souhra klimatických cyklů prohloubila sucho v době bronzové

Vědci ze Stockholmské univerzity zjistili, že nejzávažnější epizody sucha ve východním Středomoří během pozdní doby bronzové vznikaly ve chvílích, kdy se shodlo hned několik přírodních klimatických cyklů najednou. Studie, kterou publikoval odborný časopis Science Advances, přináší nový pohled na mechanismy, které stály za extrémními výkyvy počasí v regionu před tisíci lety, a podle autorů může pomoci lépe odhadnout, jak se podobné jevy mohou chovat v dnešním oteplujícím se světě.

Pozdní doba bronzová, období zhruba mezi 1200 a 1150 lety př. n. l., je archeology i klimatologi dlouho vnímána jako éra velkých společenských otřesů. V té době se zhroutila řada mocných civilizací a měst ve východním Středomoří, včetně částí egyptské, hetitské a mykénské kultury. Vědci už dříve upozorňovali na to, že tento kolaps mohl souviset s dlouhotrvajícím suchem, které postihlo zemědělství a narušilo zásobování obyvatel potravinami. Nová studie se snaží podrobněji popsat, co přesně takové extrémní sucho spouštělo.

Podle výzkumníků ze Stockholmské univerzity nešlo o důsledek jediného klimatického faktoru, ale o souhru několika přirozených cyklů, které ovlivňují počasí ve Středozemí na různých časových škálách. Tyto cykly zahrnují jevy spojené s proměnlivostí mořských proudů, tlakových systémů v atmosféře a dalších přirozených výkyvů klimatu, které se odehrávají v řádu let až desetiletí. Když se několik takových cyklů dostane do fáze, která současně snižuje množství srážek, výsledkem je výrazně intenzivnější a déletrvající sucho, než by způsobil jen jeden z těchto faktorů samostatně.

Vědci tak ukazují, že extrémní sucha nejsou nutně výsledkem jediné příčiny, ale spíše nešťastného načasování, kdy se sejde více nepříznivých klimatických vlivů najednou. Tento mechanismus podle autorů studie pomáhá vysvětlit, proč byla sucha v pozdní době bronzové v některých obdobích tak extrémní a proč postihla tak rozsáhlé území východního Středomoří najednou.

Výzkumný týym analyzoval klimatické záznamy, které umožňují rekonstruovat podmínky panující v regionu před více než třemi tisíci lety. Díky kombinaci různých typů dat se podařilo identifikovat období, kdy se klimatické cykly protínaly způsobem, který výrazně zesiloval nedostatek srážek. Tato zjištění doplňují dosavadní poznatky o tom, že klimatické změny hrály významnou roli v sociálních a politických otřesech konce doby bronzové, byť nešlo o jedinou příčinu kolapsu tehdejších civilizací.

Význam studie ale nespočívá jen v pohledu do minulosti. Autoři zdůrazňují, že podobné mechanismy souhry klimatických cyklů mohou působit i v současnosti a v budoucnosti, a to v kontextu probíhajícího globálního oteplování. Pochopení toho, jak se jednotlivé přírodní cykly vzájemně ovlivňují a kdy může jejich shoda vést k extrémním suchům, je podle vědců klíčové pro odhad rizik, kterým bude východní Středomoří čelit v příštích desetiletích.

Region východního Středomoří je již dnes považován za jednu z oblastí nejcitlivějších na změnu klimatu, s očekávaným poklesem srážek a nárůstem frekvence i intenzity such. Poznatky z pozdní doby bronzové tak podle autorů studie nabízejí historickou paralelu, která může sloužit jako varování i jako podklad pro zpřesnění klimatických mod