NASA připravuje infračervený teleskop PRIMA, start plánuje na rok 2033

NASA oznámila novou vesmírnou misi s názvem PRIMA (Probe far-Infrared Mission for Astrophysics), infračervený teleskop, který má rozšířit poznání o vzniku planet a galaxií. Podle harmonogramu by měl být teleskop navržen tak, aby mohl odstartovat v roce 2033. Přístroj bude mít zrcadlo o průměru 1,8 metru, tedy zhruba 5,9 stopy, a bude pozorovat vesmír v dalekém infračerveném spektru, které zůstává jinými observatořemi, včetně Vesmírného dalekohledu Jamese Webba, jen částečně prozkoumané.

Cílem mise je odpovědět na otázky týkající se formování exoplanet, růstu galaxií v průběhu kosmické historie a evoluce černých děr. Právě pozorování v dalekém infračerveném pásmu umožňuje vědcům nahlédnout do oblastí zahalených hustým prachem a plynem, kde vznikají nové hvězdy a planetární soustavy, a sledovat procesy, které jsou v jiných vlnových délkách neviditelné.

Meredith MacGregor, profesorka fyziky a astronomie na Johns Hopkins University, uvedla, že PRIMA dokáže zodpovědět otázky, na které současný Vesmírný dalekohled Jamese Webba odpověď dát nemůže. Podle ní tak nová mise nenahradí JWST, ale doplní jej o pohled na jevy, které se odehrávají právě v pásmu vlnových délek, na něž se JWST nezaměřuje.

Alberto Bolatto z University of Maryland vyjádřil nadšení z budoucnosti astronomie a z přínosu, který PRIMA přinese celé vědecké komunitě. Podle jeho slov otevírá mise nové možnosti pro výzkum vzniku a vývoje vesmírných objektů, které dosud zůstávaly z velké části skryté.

Lee Armus, vědecký pracovník na Caltechu, zdůraznil, že PRIMA bude mít zásadní význam pro pochopení takzvaných molekulárních výtoků v galaxiích. Jde o proudy plynu, které jsou vyvrhovány z galaxií vlivem intenzivní hvězdotvorné aktivity nebo působení centrálních černých děr, a mají zásadní vliv na to, jak se galaxie v průběhu miliard let vyvíjejí. Sledování těchto výtoků v dalekém infračerveném spektru má podle Armuse odhalit detaily, které jiné přístroje nedokážou zachytit.

Teleskop tak má pomoci propojit poznatky o vzniku planetárních soustav s procesy probíhajícími na mnohem větších měřítkách galaxií a jejich centrálních černých děr. Kombinace těchto témat v rámci jedné mise podle vědců odráží snahu NASA propojit dosud oddělené oblasti astrofyzikálního výzkumu a poskytnout komplexnější obraz o vývoji vesmíru od nejmenších po největší struktury.

Mise PRIMA se řadí mezi projekty, které mají doplnit současnou generaci vesmírných observatoří o pozorování v částech spektra, jež zůstávají méně prozkoumané. Zatímco JWST se soustředí především na blízké a střední infračervené záření, PRIMA má pokrýt vlnové délky, které jsou klíčové pro studium chladnějších objektů, jako jsou prachové disky kolem mladých hvězd nebo vzdálené galaxie v raných fázích vývoje vesmíru.

Do přípravy mise jsou zapojeni vědci z několika předních amerických univerzit a výzkumných institucí, což naznačuje široký zájem astronomické komunity o výsledky, které by PRIMA mohla přinést. Start mise je plánován na rok 2033, do té doby bude probíhat vývoj a testování samotného teleskopu i jeho přístrojového vybavení.

Podle vyjádření zúčastněných vědců má PRIMA potenciál stát se důležitým nástrojem pro další generaci astronomického výzkumu, který naváže na poznatky získané současnými observatořemi a rozšíří je o pohled do dosud méně probádaných částí elektromagnetického spektra.