V Dánsku objevili největší vikingský stříbrný poklad v historii

Anonymní majitel domu v dánské obci Rebild letos na jaře odkryl na své zahradě mimořádný poklad z doby vikingské – největší nález stříbra z tohoto období, jaký byl kdy v Dánsku objeven. Muž, který si přál zůstat v anonymitě, o svém nálezu později prohlásil: Byla to největší překvapení mého života.

Poklad tvoří přibližně 700 stříbrných předmětů o celkové hmotnosti přesahující 18,5 kilogramu, což odpovídá více než 40 librám. Mezi nalezenými kusy jsou stříbrné cihly, šperky, 47 celých mincí a řada zlomků mincí, ale také drobný přívěsek ve tvaru Thorova kladiva – symbolu spojovaného s vikingskou mytologií a bohem Thorem.

Odborníci datují poklad na dobu zhruba 1 100 let starou, tedy do období vikingské éry, která je obecně vymezena lety 793 až 1066. Právě do tohoto rozmezí spadá i ukládání pokladů podobného typu, jaké byly v minulosti v Dánsku a dalších skandinávských zemích nalezeny, byť žádný z nich svým rozsahem nedosahoval velikosti nálezu z Rebildu.

Mezi mincemi identifikovali odborníci dva anglosaské stříbrné penny, ražené za vlády anglického krále Edwarda Staršího, který panoval v letech 899 až 924. Přítomnost těchto mincí naznačuje kontakty mezi vikingskou Skandinávií a tehdejší Anglií. Součástí pokladu jsou však i islámské mince, což poukazuje na mnohem širší obchodní síť, do níž byli Vikingové zapojeni – síť sahající až do oblastí Blízkého východu a střední Asie.

Zajímavým detailem je nápis hutu vyrytý na jedné ze stříbrných cihel. Význam a původ tohoto nápisu zatím nebyl blíže vysvětlen, může se však jednat o označení související s vlastnictvím, obchodní transakcí nebo jiným účelem, jaký stříbrné slitky v tehdejší době plnily.

Nález z Rebildu potvrzuje, že Dánsko bylo během doby vikingské součástí rozsáhlé obchodní sítě, která propojovala Evropu s východními regiony. Stříbro sloužilo nejen jako ozdoba nebo symbol postavení, ale především jako platidlo – vikingská ekonomika byla založena na váze drahého kovu, nikoli na ražených mincích jako takových. Proto se v pokladech často nacházejí vedle celých mincí i jejich fragmenty, které byly váženy a používány jako platidlo podle hmotnosti stříbra.

Podobné nálezy pomáhají badatelům rekonstruovat obchodní trasy a kontakty vikingské společnosti s okolním světem, od Britských ostrovů přes kontinentální Evropu až po islámský svět. Kombinace anglosaských a islámských mincí v jednom pokladu dokládá, že místní obyvatelé Rebildu či jejich předchůdci měli přístup ke zboží a platidlům pocházejícím z velmi vzdálených oblastí.

Přesné okolnosti, za nichž byl poklad ukryt, zatím nejsou známy. V minulosti byly podobné nálezy v severní Evropě obvykle spojovány buď se snahou uchránit majetek před nebezpečím, nebo s rituálním významem uložení cenností do země. Který z těchto motivů se týká pokladu z Rebildu, bude patrně předmětem dalšího zkoumání odborníků.

Nález každopádně představuje významný přírůstek k poznání vikingské doby v Dánsku a potvrzuje, že tato oblast severní Evropy byla v raném středověku plně zapojena do dálkového obchodu, který propojoval kontinenty a kultury.