Teleskop na Havaji zachytil dosud nejdetailnější snímky vírů na povrchu Slunce

Vědci z Národní vědecké nadace USA (NSF) oznámili, že se jim pomocí nejvýkonnějšího slunečního teleskopu na světě podařilo získat nejdetailnější pohled na povrch Slunce, jaký kdy lidstvo zaznamenalo. Snímky pořídil Daniel K. Inouye Solar Telescope na Havaji, přičemž výsledky pozorování z 5. srpna 2026 byly následně publikovány v prestižním časopise Nature.

Teleskop, který se nachází na havajském ostrově Maui, dokáže zachytit struktury o velikosti pouhých několika desítek mil, což z něj činí unikátní nástroj pro studium sluneční povrchové aktivity. Díky tomuto extrémnímu rozlišení objevili vědci na povrchu Slunce tisíce drobných vírů, jejichž existence souvisí s jevem známým jako Kelvin-Helmholtzova instabilita.

Tento fyzikální fenomén byl teoreticky předpovězen již před 150 lety, avšak až nyní se podařilo přímo zaznamenat jeho projevy na sluneční plazmě v takto vysokém rozlišení. Kelvin-Helmholtzova instabilita vzniká na rozhraní dvou vrstev plynu nebo plazmy, které se pohybují různou rychlostí. Tento jev je dobře znám i z pozemských podmínek, kde se projevuje například při vzniku vlnitých mraků na obloze nebo víření na hranici mořských proudů. Na Slunci nyní vědci poprvé zachytili jeho projevy v podobě drobných vírů rozesetých po celém pozorovaném povrchu.

Podle vědeckého týmu mohou tyto víry hrát důležitou roli v procesech, které předcházejí slunečním erupcím a koronárním hmotovým výtryskům. Vědci se domnívají, že drobné víry mohou přispívat k akumulaci energie, která se následně uvolňuje při těchto explozivních jevech na povrchu naší hvězdy. Sluneční erupce a koronární hmotové výtrysky patří mezi nejsilnější projevy sluneční aktivity a mají přímý dopad na kosmické počasí, které ovlivňuje provoz satelitů, komunikační sítě i elektrické rozvodné soustavy na Zemi.

Objev tak může přinést nové poznatky pro pochopení mechanismů, které stojí za vznikem těchto energetických výbuchů. Přesnější znalost procesů probíhajících na povrchu Slunce by mohla v budoucnu pomoci lepšímu předvídání sluneční aktivity a s tím souvisejících rizik pro technologickou infrastrukturu na Zemi.

Daniel K. Inouye Solar Telescope je považován za nejvýkonnější sluneční teleskop na světě a jeho schopnost zachytit detaily o velikosti desítek mil představuje výrazný pokrok oproti dřívějším pozorovacím metodám. Právě tato úroveň rozlišení umožnila vědcům poprvé přímo pozorovat drobné víry, jejichž existenci fyzici teoreticky předpokládali již po více než století, ale bez odpovídající pozorovací techniky ji nebylo možné potvrdit.

Vědci z Národní vědecké nadace USA nyní plánují další pozorování, která by měla přinést hlubší pochopení role těchto vírů v širším kontextu sluneční dynamiky. Zveřejnění výsledků v časopise Nature potvrzuje vědeckou významnost objevu a otevírá cestu k dalšímu výzkumu v této oblasti astrofyziky.