Radioteleskop SKA může zrevolucionizovat hledání mimozemského života

Lidstvo se odedávna ptá, zda je ve vesmíru samo. Tato otázka přestává být pouhou filozofickou úvahou a stává se předmětem seriózního vědeckého výzkumu, který dostává zcela nový rozměr díky ambicióznímu projektu Square Kilometer Array, zkráceně SKA. Tato technologie představuje dosud největší radioteleskopický projekt v historii astronomie a její potenciál v oblasti hledání mimozemského života je podle vědců mimořádný.

SKA není jediný obří teleskop, ale rozsáhlá síť tisíců antén a satelitních misek rozmístěných napříč dvěma kontinenty – v Austrálii a v Jihoafrické republice. Celková sběrná plocha tohoto systému dosahuje přibližně jednoho čtverečního kilometru, odkud pochází i název projektu. Výsledkem je přístroj s citlivostí a rozlišovací schopností, která mnohonásobně překonává vše, co kdy bylo v oblasti radioastronomie postaveno. Projekt se nachází ve fázi víceleté implementace a jeho plné spuštění si vyžádá ještě řadu let práce a mezinárodní spolupráce desítek zemí.

Právě možnostem, které SKA otevírá v kontextu hledání mimozemské inteligence a biologických stop života, se věnuje vědecká práce Dr. Chenoyi Tremblay a jejích spoluautorů. Jejich studie se zaměřuje na to, jakým způsobem by mohl tento teleskop změnit pravidla hry v oblasti výzkumu známého jako SETI – Search for Extraterrestrial Intelligence. Závěry jsou přinejmenším podnětné.

SKA bude schopno prohledávat oblohu s rychlostí a hloubkou, která je pro současné přístroje naprosto nedosažitelná. Zatímco dnešní radioteleskopy dokážou sledovat vždy jen velmi omezený výsek vesmíru, SKA umožní simultánní pozorování obrovských oblastí nebe a zároveň zachytí signály z mnohem větších vzdáleností. To znamená, že počet hvězdných soustav, které bude možné systematicky prověřit na přítomnost případných technologických signálů, vzroste o několik řádů.

Dr. Tremblay a její kolegové upozorňují, že SKA nebude hledat mimozemský život pouze prostřednictvím zachycování záměrně vysílaných signálů. Teleskop bude dostatečně citlivý na to, aby detekoval i tzv. technologické signatury – tedy nechtěné elektromagnetické záření, které civilizace produkují jako vedlejší produkt své technologické činnosti. Příkladem může být záření podobné tomu, které vyzařuje naše vlastní planeta díky televiznímu a radiovému vysílání, radarovým systémům nebo komunikačním sítím. Jinými slovy, SKA by teoreticky mohlo zaregistrovat existenci civilizace podobné té naší, aniž by tato civilizace musela cokoli záměrně vysílat do vesmíru.

Kromě hledání technologických signatur bude SKA hrát klíčovou roli i v detekci komplexních organických molekul v mezihvězdném prostoru. Radioastronomie již dříve prokázala přítomnost řady chemických sloučenin, které jsou považovány za stavební kameny života, v oblacích plynu a prachu mezi hvězdami. Citlivost SKA umožní mapovat výskyt těchto molekul s dosud nevídanou přesností a přispět tak k pochopení toho, jak běžné jsou podmínky vhodné pro vznik života ve vesmíru.

Otázka „Jsme sami? tak dostává prostřednictvím SKA zcela nový vědecký rámec. Nejde již jen o romantickou spekulaci, ale o systematický vědecký program podložený konkrétní technologií a jasnými metodologickými přístupy. Autoři