Studie UCL naznačuje, že léky GLP-1 mohou tlumit příznaky poruchy přejídání

Nová analýza vědců z University College London (UCL) naznačuje, že léky ze skupiny GLP-1 receptor agonistů, mezi něž patří semaglutid, tirzepatid a liraglutid, mohou výrazně zmírňovat příznaky poruchy přejídání (binge eating disorder, BED). Výsledky studie, kterou vedly Dr. Ilaria Costantini a Izzy Emptage, byly publikovány 16. července 2026 v odborném časopise eClinicalMedicine.

Poruchou přejídání trpí podle autorek studie celosvětově více než 17 milionů lidí. Jde o stav, při němž lidé opakovaně konzumují nadměrné množství jídla a zároveň mají pocit, že nad tímto jednáním ztrácejí kontrolu. Porucha je podle výzkumníků z UCL běžná a výrazně zhoršuje kvalitu života postižených.

Tým z UCL provedl systematický přehled a metaanalýzu 25 randomizovaných kontrolovaných studií, do nichž bylo zapojeno celkem 8 069 účastníků z 12 zemí na čtyřech kontinentech. Analýza ukázala, že užívání GLP-1 receptor agonistů souviselo se snížením frekvence epizod přejídání, omezením pocitu ztráty kontroly nad stravováním a poklesem emocionálního stravování, tedy konzumace jídla jako reakce na stres či negativní emoce.

Výzkumníci zároveň upozorňují na několik omezení, která je třeba brát v úvahu při interpretaci výsledků. Mnoho ze zahrnutých studií vykazovalo vysoké riziko zaujatosti a byla financována farmaceutickými společnostmi, což může ovlivnit objektivitu výsledků. Studie také podle autorů dostatečně nezahrnovaly účastníky s klinicky potvrzenou diagnózou BED, což omezuje možnost zobecnění závěrů na celou populaci lidí s touto poruchou.

Autorky studie proto doporučují provedení rozsáhlejších a nezávisle financovaných klinických studií, které by účinnost těchto léků na poruchu přejídání jednoznačně potvrdily. Teprve taková data by podle nich mohla poskytnout spolehlivější podklad pro klinickou praxi a případné doporučení GLP-1 agonistů jako standardní léčby BED.

Výzkum byl finančně podpořen organizacemi Wellcome, Medical Research Foundation a National Institute for Health Research (NIHR).

Autorky studie zároveň upozorňují na praktický problém týkající se dostupnosti léčby. Řada lidí trpících poruchou přejídání se v současnosti nemůže k těmto lékům dostat prostřednictvím veřejného zdravotnictví, a je proto nucena vyhledávat soukromou péči spojenou s vysokými finančními náklady. Tato situace podle výzkumníků z UCL prohlubuje nerovnost v přístupu k potenciálně účinné léčbě a měla by být zohledněna při formulaci budoucí zdravotní politiky.

Výsledky studie přicházejí v době, kdy zájem o GLP-1 receptor agonisty celosvětově roste především v souvislosti s léčbou obezity a diabetu 2. typu. Nová data z UCL naznačují, že potenciál těchto léků by mohl sahat i za hranice metabolických onemocnění a zasahovat do oblasti duševního zdraví a poruch příjmu potravy. Vědci nicméně zdůrazňují, že dosavadní poznatky je třeba považovat spíše za slibný, nikoli definitivní důkaz účinnosti.