Vědci z Broad Institute léčili u myší dědičné choroby ledvin i očí
21. 11. 2026
Velké farmaceutické společnosti sdělily americkému Sněmovnímu výběrovému výboru pro Čínu, že neplánují zahajovat nová klinická hodnocení v čínské oblasti Xinjiang. Stejně tak se chystají vyhnout novým studiím v nemocnicích spojených s Lidově osvobozeneckou armádou, tedy vojenským křídlem Komunistické strany Číny. Informaci poskytl samotný výbor, o věci psal Ed Silverman v rubrice Pharmalot na webu STAT+ 19. listopadu.
Odpovědi společností jsou výsledkem vyšetřování, které výbor zahájil loni v červnu. Zaměřil se v něm na pět firem: Merck, Eli Lilly, AbbVie, Pfizer a Bristol Myers Squibb. Poslanci tehdy společnostem rozeslali dopisy, v nichž žádali vysvětlení k tomu, jak postupují při výběru míst, kde probíhají klinická hodnocení v Číně.
Důvodem zájmu byly především obavy z možného vystavení duševního vlastnictví, z vojenských vazeb některých pracovišť a z dodržování etických standardů na místech hodnocení v citlivých regionech země. Výbor ve svých dopisech upozornil na rostoucí obavy z možných bezpečnostních rizik, která s takovou spoluprací souvisejí.
Všech pět oslovených společností uvedlo, že nezahájí nová klinická hodnocení na místech spojených s Lidově osvobozeneckou armádou. Podle zveřejněných informací se to týká nových studií, nikoli nutně těch, které již běží. Z dostupných podkladů nelze vyčíst, kolik hodnocení farmaceutické firmy v těchto lokalitách dosud realizovaly ani jak široké spolupráce s vojenskými nemocnicemi byly.
Případ ukazuje, že tlak amerických zákonodárců na farmaceutický průmysl v souvislosti s Čínou nepolevuje. Čína je pro velké firmy důležitým prostředím pro vývoj léčiv. Klinická hodnocení tam často probíhají rychleji než jinde a nábor pacientů bývá snazší, což z ní činí lákavého partnera pro společnosti, které chtějí zkrátit cestu nových přípravků na trh. Zároveň však roste politická citlivost spojená s tím, kdo ke studiím přistupuje a kam putují získaná data i know-how.
Oblast Xinjiang patří mezi nejcitlivější místa. Dlouhodobě se k ní vážou obavy z porušování lidských práv a etických standardů, což komplikuje i otázku, za jakých podmínek tam lze studie s lidskými účastníky provádět. Nemocnice napojené na armádu zase vyvolávají otázky ohledně toho, kdo může mít přístup k výsledkům výzkumu a k citlivým informacím.
Závazek pěti firem nezahajovat nová hodnocení v těchto lokalitách je tedy především signálem směrem k Washingtonu. Pro společnosti jde o způsob, jak snížit politické riziko a vyhnout se dalšímu zpřísňování dohledu. Nejasné zůstává, zda výbor považuje odpovědi za dostatečné, nebo zda bude ve vyšetřování pokračovat či požadovat další podrobnosti. Stejně tak není z dostupných informací zřejmé, zda se obdobné otázky budou týkat i dalších farmaceutických a biotechnologických firem.
Článek vyšel v rámci exkluzivního obsahu STAT+ a je zařazen mezi témata biotechnologie, Čína, vývoj léčiv, farmaceutika, politika a veřejné zdraví. Podobné kauzy ukazují, že hranice mezi obchodními rozhodnutími farmaceutických firem a geopolitikou se stírá. Rozhodování o tom, kde se budou testovat nové léky, tak stále častěji ovlivňují nejen vědecké a ekonomické ohledy, ale i bezpečnostní a politické souvislosti.
Pro pacienty a veřejné zdraví má celá věc dvojí rozměr. Mezinárodní klinická hodnocení přispívají k rychlejšímu vývoji léčiv, zároveň však musí splňovat přísné etické požadavky, mezi které patří informovaný souhlas a ochrana osobních údajů účastníků. Obavy poslanců se proto netýkají jen ochrany obchodního tajemství, ale i toho, zda jsou v citlivých regionech tyto standardy skutečně dodržovány.
Společnosti Merck, Eli Lilly, AbbVie, Pfizer a Bristol Myers Squibb se tak po více než roce vyšetřování dostaly k veřejně deklarovanému závazku, který může ovlivnit i způsob, jakým budou plánovat budoucí studie v Číně.