Studie LatAm-FINGERS potvrzuje, že zdravý životní styl snižuje riziko demence

Na Mezinárodní konferenci Alzheimerovy asociace v Londýně, která se letos v srpnu sešla s více než 10 000 odborníky na výzkum mozku, zaznělo jedno z nejzajímavějších sdělení posledních let – studie LatAm-FINGERS ukázala, že demenci lze alespoň částečně předcházet změnou životního stylu. Výsledky byly prezentovány 1. srpna 2026 a přinesly konkrétní důkazy, které mohou ovlivnit přístup k prevenci kognitivního úpadku po celém světě.

Do studie, jejíž celý název zní Latinskoamerická iniciativa pro intervence životního stylu k prevenci kognitivního úpadku, se zapojilo 1 200 osob ve věku 60 až 77 let. Účastníci po dobu trvání pokusu měnili své návyky – pravidelně cvičili, procházeli tréninkem mozku a upravovali další aspekty každodenního života, které mohou souviset s rizikem demence. Výsledek byl podle vědců jednoznačný: u účastníků intervence došlo ke statisticky významnému zlepšení kognitivních funkcí ve srovnání s kontrolní skupinou, která taková opatření nedodržovala.

Studie tak potvrzuje, že demence není nevyhnutelným osudem stárnutí, ale do značné míry ji lze ovlivnit životním stylem. Podle odborných odhadů přispívají rizikové faktory, které lze měnit, k rozvoji demence až ve 45 procentech případů na úrovni celé populace. Jde tedy o výrazný prostor pro prevenci, pokud se podaří zavést účinná opatření do praxe v širokém měřítku.

Jednou z účastnic pokusu byla Isabel Beltre, která na konferenci popsala, jak se studie promítla do jejího každodenního života. Vyjádřila vděčnost za změnu, kterou v ní účast na projektu vyvolala, a zdůraznila, že díky pravidelnému cvičení a mentálním cvičením pociťuje zlepšení nejen v oblasti paměti a soustředění, ale i v celkové životní pohodě.

Odbornice na problematiku demence Dr. Miia Kivipelto, profesorka klinické geriatrie na Karolinské institutu ve Švédsku, patří mezi přední vědce, kteří se výzkumu prevence kognitivního úpadku dlouhodobě věnují. Podle ní výsledky studie LatAm-FINGERS potvrzují, že cílené intervence zaměřené na životní styl mohou mít reálný a měřitelný dopad na zdraví mozku ve stáří. Studie navazuje na starší výzkumy podobného typu, které již dříve naznačily souvislost mezi fyzickou aktivitou, mentální stimulací a nižším rizikem demence.

Význam prezentovaných výsledků spočívá především v tom, že se jedná o rozsáhlou studii s jasně definovanou metodikou, jejíž závěry mohou sloužit jako podklad pro tvorbu veřejných zdravotních programů zaměřených na prevenci demence u starší populace. Vzhledem k tomu, že počet lidí trpících demencí celosvětově roste s tím, jak populace stárne, představují podobné intervence potenciálně nákladově efektivní způsob, jak snížit zátěž zdravotnických systémů i utrpení pacientů a jejich rodin.

Odborníci účastnící se konference v Londýně se shodli, že další kroky by měly směřovat k tomu, aby se podobné programy životního stylu staly součástí běžné zdravotní péče, a nikoli pouze výzkumných projektů. Prevence demence prostřednictvím konkrétních a dostupných opatření, jako je pravidelný pohyb, mentální trénink a úprava životosprávy, se tak stává jedním z klíčových témat současného výzkumu stárnutí mozku.

Výsledky studie LatAm-FINGERS jsou vnímány jako důležitý krok směrem k tomu, aby prevence demence nebyla jen teoretickým konceptem, ale reálnou možností pro miliony lidí ve starším věku. Konference Alzheimerovy asociace v Londýně tak letos přinesla poselství naděje – i když demence zůstává vážným zdravotním problémem, aktivní přístup k vlastnímu zdraví může riziko jejího rozvoje výrazně snížit.