Medicína | Novinky 17. 11. 2026

Stanford Encyclopedia of Philosophy má nový záznam o soukromí ve zdravotnictví

Stanford Encyclopedia Of Philosophy Má Nový Záznam O Soukromí Ve Zdravotnictví

Stanford Encyclopedia of Philosophy zveřejnila nový záznam nazvaný „Privacy in Health Care and Research“, jehož první vydání nese datum 17. listopadu 2026. Autorkou je Leslie Francis a text nahrazuje dřívější záznam předchozího autora. Článek se věnuje ochraně soukromí ve zdravotní péči a ve zdravotním výzkumu a je rozdělen do osmi hlavních oddílů, které vedou od samotných pojmů soukromí přes informační soukromí až po soukromí veřejných osob a poskytovatelů péče.

Autorka vychází z toho, že závazek mlčenlivosti patří k lékařské etice od jejích počátků. Hippokratova přísaha z 5. století př. n. l. zavazuje lékaře k utajení toho, co se dozví o životě pacientů. Kodex etiky Světové lékařské asociace, přijatý v roce 1949, jde dál a ukládá lékaři respektovat soukromí a důvěrnost pacienta i po jeho smrti. Tatáž asociace ve své Deklaraci z Helsinek zmiňuje ochranu soukromí a důvěrnosti osobních údajů účastníků výzkumu.

Podobné požadavky obsahují i profesní kodexy v jednotlivých zemích. Principy lékařské etiky Americké lékařské asociace žádají, aby lékaři chránili důvěrnost a soukromí pacientů „v mezích zákona“. Etické principy psychologů Americké psychologické asociace ukládají přijmout přiměřená opatření k ochraně důvěrných informací. Kodex etiky amerických sociálních pracovníků zase vyjímá z povinnosti důvěrnosti případy, kdy je zveřejnění nutné k prevenci vážné, předvídatelné a bezprostřední újmy. Právě na tuto hranici mezi mlčenlivostí a ochranou třetích osob poukazuje rozhodnutí Tarasoff v. Regents of the University of California z roku 1976, které v mnoha jurisdikcích USA založilo povinnost varovat ohrožené osoby.

Záznam se věnuje také britskému prostředí. Core Ethics Guidance Britské lékařské asociace v § 10 uvádí, že důvěrnost je nezbytná pro vztah lékaře a pacienta. Ve Spojeném království bylo navíc přijato osm takzvaných Caldicottových principů, pojmenovaných podle Dame Fiony Caldicottové, předsedkyně výboru pro ochranu dat pacientů v National Health Service.

Vedle profesní etiky článek připomíná i obecné dokumenty o lidských právech. Univerzální deklarace lidských práv v článku 12 zakazuje svévolné zasahování do soukromí, rodiny, domova nebo korespondence a v článku 18 zaručuje svobodu myšlení, svědomí a náboženství. Evropská úmluva o ochraně lidských práv v článku 8 zaručuje právo na respektování soukromého a rodinného života.

Významné místo zaujímají zásady nakládání s osobními údaji. Fair Information Practice Principles (FIPPs) byly poprvé navrženy v poradní zprávě z roku 1973 pro ministerstvo zdravotnictví, školství a sociální péče USA. Zahrnují specifikaci účelu a omezení použití údajů, minimalizaci jejich sběru, transparentnost a odpovědnost za nakládání s nimi. Tyto zásady podle záznamu zůstávají důležitým rámcem pro úvahy o tom, jak chránit zdravotní informace při péči i při výzkumu.

Nová verze záznamu reaguje i na aktuální vývoj. Zmiňuje zprávu OSN z roku 2025 a publikace Bublitze a Blitze z let 2021 a 2026, které se zabývají mentálním soukromím a neurotechnologiemi. Tato témata ukazují, že pojem soukromí se rozšiřuje nad rámec tradičních zdravotnických záznamů a týká se i zásahů do duševní sféry člověka.

Článek se dotýká také reprodukční oblasti. Uvádí, že v USA došlo po rozhodnutí Dobbs k ústupu v ochraně reprodukční svobody, a to je jeden z kontextů, v nichž se otázky soukromí ve zdravotní péči znovu dostávají do popředí.

Záznam tak spojuje historické kořeny lékařské mlčenlivosti s právními rámci, profesními kodexy a novými výzvami spojenými s technologiemi. Stanford Encyclopedia of Philosophy tím nahrazuje starší zpracování tématu novým textem, který zohledňuje i nedávné společenské a technologické změny.

Našli jste v článku chybu?

Publikováno: 17. 11. 2026

Kategorie: Medicína | Novinky