Senát tlačí na FDA kvůli úmrtím v čínských klinických studiích s CAR-T terapií

Americký Senát se dostává pod tlak kvůli sérii úmrtí v klinických zkouškách probíhajících v Číně. Skupina senátorů vyzvala Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA), aby zvýšil dohled nad daty pocházejícími z čínských studií poté, co se objevilo již třetí úmrtí v rámci populárních klinických testů – tentokrát v souvislosti s terapií CAR-T, tedy buněčnou léčbou používanou především u nádorových onemocnění. Ke kritice se přidali i dva republikánští zákonodárci, kteří rovněž žádají FDA o přísnější kontrolu dat pocházejících z Číny a透明ější posuzování bezpečnosti pacientů zapojených do těchto zkoušek. Případ upozorňuje na rostoucí obavy z toho, že mezinárodní farmaceutický výzkum ne vždy podléhá stejně přísným standardům jako klinické studie vedené v USA či Evropě.

Podobné pochybnosti o důvěryhodnosti vědeckých dat se objevují i v jiných oblastech výzkumu. Forenzní analytici obrazových dat, mezi nimi známá jména jako Elisabeth Bik a Kevin Patrick, upozornili na „zjevné duplicity nebo anomálie“ v několika článcích zaměřených na Alzheimerovu chorobu. Podle nich jde o další příklad toho, jak manipulace s obrazovými materiály může zkreslovat výsledky výzkumu, který má přímý dopad na vývoj léčby závažných onemocnění.

Stále více kritiky se zároveň snáší na využívání umělé inteligence ve vědecké praxi. Objevují se hlasy varující, že „AI ničí vědu“ – pokud vědci outsourcují literární přehledy algoritmům, hrozí, že se ztratí celé sektory dosavadních znalostí, protože AI nástroje nemusí správně zachytit kontext, nuance nebo relevanci starších studií. Extrémním příkladem je časopis „Philosophy Journal“, který záměrně publikoval převážně texty napsané umělou inteligencí – experiment, jenž má demonstrovat, jak snadno lze akademický proces zaplavit generovaným obsahem, aniž by byl odhalen.

Na tuto problematiku zareagoval i americký Úřad pro výzkumnou integritu, který vydal nové pokyny týkající se používání generativní AI ve vědecké práci. Cílem je stanovit jasnější hranice pro to, kdy a jak lze umělou inteligenci využívat při psaní, analýze dat nebo přípravě publikací, aniž by to ohrozilo důvěryhodnost výzkumu.

Skandály se netýkají jen dat a technologií, ale i osobní odpovědnosti výzkumníků. Bývalý poradce Anthonyho Fauciho se přiznal k tomu, že během pandemie covidu-19 plánoval skrýt záznamy týkající se výzkumu viru. Případ přiživuje dlouhodobou debatu o transparentnosti amerických zdravotnických institucí v období pandemie a o tom, do jaké míry byly veřejnosti a kongresu poskytovány úplné informace.

Akademická sféra řeší i případy, kdy jsou kritici obviňováni z toho, že sami stojí v cestě spravedlnosti. Ghentská univerzita suspendovala kritičku, která vyjádřila obavy ohledně vědce Jasona Ardaye – krok, který vyvolal otázky, zda instituce chrání spíše zavedené výzkumníky než odhalování možných pochybení.

Podezření na manipulaci s daty se objevují i v Rusku, kde ředitel jednoho výzkumného institutu přišel o další publikovaný článek poté, co dříve v tomto roce ztratil takzvaně „průlomový“ text o výzkumu rakoviny. Opakované stahování článků od stejného autora zvyšuje pochybnosti o kvalitě kontrolních mechanismů v dané instituci.

Nedůvěru v systém posuzování vědecké kvality prohlubuje i plán amerického Národního institutu zdraví (NIH) uchovávat hodnocení peer-review u žádostí o granty v tajnosti. Kritici namítají, že taková neprůhlednost může ztížit odhalování konfliktů zájmů nebo nekvalitního posuzování grantových žádostí a oslabit důvěru vědecké komunity v to, že finanční prostředky jsou přidělovány na základě objektivních kritérií.